ČNB nehodlá sedět v koutě a je připravena dále konat

ČNB se dnes rozhodovala na základě aktualizované čtvrtletní prognózy. Ta doznala změn vpravdě významných. Růst české ekonomiky v letošním roce podle centrální banky dosáhne pouhých 0,8 % (dříve očekávala 3,0 %), inflace pak dosáhne v průměru 13,1 % (dříve 8,5 %). Dramaticky v důsledku těchto úprav narostl i výhled na tuzemské úrokové sazby, které by podle modelového aparátu ČNB měly vrcholit nad osmi procenty, přičemž dosáhnout těchto hodnot by model doporučoval bezodkladně.

Důvody rychlejší inflace, než s jakou ČNB původně počítala, pochopitelně z velké části pocházejí z nákladových tlaků, které jsou poháněny zdražujícími komoditami na mezinárodních trzích. Sem patří kromě ropy a zemního plynu i například komodity zemědělské. Zcela dosud ovšem nepolevily ani inflační tlaky v tuzemsku, kde se povážlivě zvedají inflační očekávání, z čehož vyplývá další tlak na růst mezd, i přeceňování podniků.

Poněkud nezvykle tentokrát ČNB kromě svého základního scénáře představila i alternativní, který počítá se vzdálenějším horizontem měnové politiky. To v předkladu do češtiny znamená, že by ČNB v tomto scénáři nad zvýšenou inflací krátkodobě přimhouřila oči a dala by si na její zkrocení o něco více času. Důvodem pro tuto strategii by bylo to, že agresivní zásah proti inflaci dalším skokovým zvýšením sazeb by již mohl nadělat více škody než užitku, jelikož je proti cenám komodit téměř bezbranný, ovšem přinese ekonomické ochlazení. V tomto scénáři by tak ČNB zvedla sazby „jen“ do blízkosti 6 %. To by mělo za důsledek mírně vyšší inflaci po delší dobu, slabší kurz koruny a kosmeticky lepší výkon ekonomiky.

Bankovní rada nakonec zvolila řešení, které se nachází někde mezi oběma scénáři. Sazby sice zvedla méně, než implikuje základní scénář, ovšem více, než ten alternativní. Důvodem je skutečnost, že bankovní rada sice do značné míry souhlasí s tezí, že nemá příliš smysl zadusit ekonomiku ve snaze zkrotit inflaci, které z velké části s tuzemskými sazbami nesouvisí, ovšem obavy o nárůst inflačních očekávání velí přece jen k silné akci přistoupit.

^REKLAMA

Guvernér Rusnok v následné rozpravě tuto interpretaci dále rozvedl. Podle něj sice skutečně velká část inflačních tlaků pochází ze zdrojů mimo kontrolu centrální banky, ovšem následně se cenový růst propisuje do tuzemské ekonomiky i díky tomu, že je poptávková strana ochotna jej absorbovat. Zde již efekt zvýšení sazeb může pomoci. Zároveň si bankéři těžko dovedou představit, že by během dramatického růstu inflačních očekávání zvolili nečinnost, a doufali, že se situace sama vyřeší. Na přímý dotaz ohledně možnosti využití devizových intervencí se guvernér Rusnok vyjádřil spíše zdrženlivě. Bankovní rada o této možnosti údajně přímo nediskutovala. Potvrdil ovšem, že bude pokračovat prodej výnosů z devizových rezerv, a to v o něco vyšším objemu. Tento objem ovšem nechtěl specifikovat.

Tržní reakce na dnešní zasedání byla nejprve poměrně silná, když koruna posílila z přibližně EUR/CZK 24,60 na EUR/CZK 24,50, ovšem následně tento pohyb prakticky kompletně korigovala. Narostly ovšem sázky na další zvyšování českých sazeb, a to o vcelku výrazných 52 bazických bodů. Trh tak zřejmě uvěřil guvernéru Rusnokovi v tom, že ČNB se momentálně kloní k dalšímu postupu někde mezi dvě zveřejněnými možnými scénáři. Sazby by tak sice neměly vyletět až nad 8 %, ovšem hranice 6 % se již zdaleka nejeví jako tak jasný strop, jako před dnešním zasedáním.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS