07. 08. 2020
ČNB znovu zhoršila výhled české ekonomiky
Stabilní sazby, žádné nekonvenční přístupy a vedle toho zhoršení výhledu ekonomiky. Tak by se dalo ve stručnosti shrnout včerejší zasedání bankovní rady ČNB.
Centrální bankéři tak dali najevo, že ČNB již v dané fázi udělala vše, co bylo zapotřebí a nyní budou vyčkávat, dokud se ekonomika nevzchopí. Inflace, která překračuje horní hranici cílového intervalu je nechává v klidu, neboť ji považují za dočasný jev. Byť nová prognóza s vyššími inflačními čísly počítá až do konce letošního roku, mj. zřejmě i v důsledku zvýšení obchodních marží. Guvernér na tiskové konferenci uvedl, že pohyb sazeb do konce roku je málo pravděpodobný a samotná prognóza se zvýšením úroků kalkuluje až ve druhé polovině příštího roku. Celkově je nový výhled ČNB pesimističtější, byť zdůrazňuje vysokou míru nejistoty a stojí více než kdy jindy na expertních zásazích. Mimochodem centrální banka předpokládá, že propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl výraznější, než naznačil už zveřejněný odhad statistického úřadu. Oživení, které má následovat od třetího čtvrtletí, navíc bude podle centrální banky mnohem pozvolnější, a tak celkový výhled ekonomiky ČNB zhoršila nejenom pro letošní rok (z -8 % na -8,2 %), ale i pro ten příští. Namísto 4 % nyní očekává jen 3,5 % růst hospodářství. Hlavním scénářem je tedy pomalejší návrat k dřívějšímu „normálu“, kterého by ekonomika měla dosáhnout až koncem roku 2022. Důležitou zprávou z včerejšího zasedání bylo rovněž konstatování, že o dalších tzv. nekonvenčních nástrojích nebyla na srpnovém zasedání ČNB vůbec řeč. Když si vzpomeneme, jak v květnu koruna reagovala na možnost zavedení kurzového režimu – jako jedné z možných variant reakce ČNB – je to nepochybně uklidňující zpráva pro trhy.
Včerejší den ovšem nebyl pouze ve znamení ČNB. Už ráno byla na pořadu červnová data z německého a českého průmyslu. Nejprve šlo o statistiky nových zakázek v Německu, které dopadly velmi slibně, když jen v červnu meziměsíčně poskočily o téměř 28 %. Znovu tak umazaly významnou část propadu dosaženého v průběhu dubnové odstávky. Na své si přišel zejména automobilový průmysl, kterému se zakázky po obnovení výroby zvýšily o 66,5 %. Na startovní (před-koronovou) únorovou úroveň mu nyní chybí 11 %. Velmi podobně to vypadá i u českého průmyslu, kde se rovněž zakázky v posledním měsíci výrazně vzpamatovaly. Na druhou stranu však zatím není jasné, zda jde o trvalejší jev nebo jen o realizaci odložené poptávky. Takže na místě je spíš umírněný optimismus.
Petr Dufek
Analytik ČSOB