Pravděpodobně žádnou revoluci. Janet Yellenová pravděpodobně potvrdí kurz nastavený jejím předchůdcem – tedy omezovat tisk dolarů o 10 miliard za měsíc na každém dalším zasedání. Strategie pozvolného přitvrzování měnových podmínek by neměla být ohrožena ani posledními slabšími čísly z průmyslu a z trhu práce – Yellenová je pravděpodobně jako většina analytiků svede na vrub horšího počasí.
I když bude dál zdůrazňovat nutnost ponechat měnové kohouty dostatečně dlouho otevřené, nemusí nakonec v nové roli působit jako výrazná holubice, jakou ji trhy znaly z minula. Jedna ze zajímavých otázek se může týkat vodítek, která Fed dává ohledně své budoucí politiky, především pak otázky, co spustí první růst úrokových sazeb.Těžko to asi bude míra nezaměstnanosti na úrovni 6,5 %, když se v tuto chvíli pohybuje již na 6,6 %. Fed by mohl snížit laťku pro nezaměstnanost (např. na 6 %) anebo (a to je pravděpodobnější) podmínit první růst sazeb dalšími podmínkami (inflačním dnem, mírou participace).
V eurozóně mezitím zamotávají investorům hlavy čísla z konce roku. Bohužel nejsou zdaleka tak silná, jak naznačovaly předstihové měkké indikátory podnikatelské nálady. Velkým zklamáním ke konci roku skončil maloobchod v eurozóně (-0,7 % q/q) a včera negativně překvapily i poslední průmyslové výroby z Itálie a Francie. Páteční HDP v eurozóně tedy může překvapit negativně, a to především v Německu, kde trh očekává mezikvartální zrychlení o 0,3 % q/q. Evropská centrální banka by pak měla o důvod více zamyslet se nad dalším uvolněním měnové politiky.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
