Jelikož neexistuje žádná delší zkušenost s pobytem sazeb v záporu, není jasné, jak budou jednotlivci a banky při delším trvání experimentu reagovat. Zatím se záporné sazby příliš nepromítly do sazeb, které evropské banky účtují domácnostem nebo podnikům. A pokud tak neučiní, je otázkou, zda snižování sazeb do záporu dává vůbec smysl.
Na druhou stranu, pokud by tak učinily, může to podle BIS výrazně ohrozit hospodaření řady evropských bank (tlačit na nižší marže). Tedy za předpokladu, že by banky nezačaly účtovat záporné sazby i většině vkladatelů.To by ale zase mohlo ohrozit stabilitu základny vkladů – něco na čem bytostně stojí byznys model finančního zprostředkovatele. BIS netvrdí jednoznačně, že se stane to či ono. Pouze upozorňuje na to, že záporné sazby nakonec mohou bankovnímu sektoru zamotat hlavu tak, že nakonec zcela ztratí orientaci v terénu.
I tak varování BIS pravděpodobně v tomto týdnu nebude vyslyšeno. Tváří v tvář nízké inflaci ECB nevydrží jen tak sedět se založenýma rukama. A to, i když její kroky již ekonomice pravděpodobně moc nepomohou a mohou do budoucna zadělat na řadu těžko předvídatelných problémů. Čekáme, že sníží depozitní sazbu o 10 bps nebo případně zavede dvě depozitní sazby a přistoupí k výraznějšímu snížení spodní sazby (na nová depozita u ECB). Navíc si nechá pravděpodobně dveře otevřené k dalšímu snížení sazeb během léta a podzimu.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny