Dohodáře čekají změny. Víte, na co se brigádnici mají už v létě připravit?

Nejčastějšími smlouvami, co se týče brigád, bývají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě smlouvy mají jistá omezení. Na DPP je možné odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce a na DPČ maximálně polovinu běžné pracovní doby, což bývá obvykle 20 hodin týdně. DPČ by měla pokrýt spíše dlouhodobější práce.

Výhoda DPP spočívá v tom, že pokud mzda zaměstnance nepřesáhne 10 tisíc korun, neodvádí ani jedna strana, tedy zaměstnanec ani zaměstnavatel, odvody na zdravotní a sociální pojištění. Jestliže dojde k překročení hranice výdělku 10 tisíc korun, musí být zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění v plné výši.

Od 1. července 2024 mají zaměstnavatelé nové administrativní povinnosti týkající se zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce. Tyto povinnosti zahrnují:

1. Oznamování data nástupu a skončení zaměstnání: Zaměstnavatelé budou muset oznamovat datum nástupu do zaměstnání a jeho skončení u zaměstnanců na DPP, i když tito zaměstnanci nejsou účastní nemocenského pojištění. Toto oznámení musí být učiněno elektronicky do 20. dne následujícího měsíce.
2. Zasílání informací o vyměřovacím základu: Zaměstnavatelé budou muset každý měsíc zasílat elektronicky informaci o vyměřovacím základu zaměstnanců na DPP, i když nejsou účastní nemocenského pojištění. Toto oznámení musí být také provedeno do 20. dne následujícího měsíce.
3. Registrace zaměstnavatelů: Pokud zaměstnavatel nebyl dosud přihlášen do registru zaměstnavatelů z důvodu zaměstnávání pouze zaměstnanců na DPP, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, bude se muset do tohoto registru přihlásit nejpozději do 30. července 2024.

„Od 1. ledna 2025 bude zaveden nový institut tzv. „oznámené dohody“. Tento režim umožní, aby zaměstnanec na DPP mohl využívat vyšší limit 25 % průměrné mzdy (aktuálně 10 500 Kč) pouze u jednoho zaměstnavatele, který si tento limit zarezervuje u ČSSZ jako první. Ostatní DPP budou spadat do režimu „neoznámené dohody“ a jejich účast na pojistném bude posuzována stejně jako u ostatních pracovněprávních vztah,“ říká Michal Jelínek, partner V4 Group.

^REKLAMA

Kdy příjem z brigád danit?

V některých případech se brigádníkům nevyhne ani placení daní. „I pro studenty platí obecné pravidlo pro podávání daňových přiznání. Byť se nepředpokládá, že by studenti měli např. příjmy z podnikání či nájmu, může v současné době i tato situace nastat a v takovém případě musí studenti podat přiznání z titulu provozování podnikatelské činnosti či příjmu z nájmu,“ vysvětluje Michal Jelínek.

Mnohem častější jsou však případy, kdy si studenti přivydělávají, a to buď během celého roku, nebo o prázdninách. V takovém případě záleží na tom, jakou formu zaměstnaneckého poměru zvolili a zda podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy.

Jestliže zaměstnanec nepředložil prohlášení poplatníka, bude mu ze mzdy zaměstnavatelem stržena srážková daň ve výši 15 procent.

„Pokud mají studenti uzavřenou klasickou pracovní smlouvu nebo daleko častěji dohodu o provedení práce a podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy, nemusela jim být během roku daň vůbec srážena. V takovém případě, nemají-li studenti jiné příjmy, žádné přiznání podávat nemusí,“ radí Michal Jelínek a dodává, že v případě, kdy jim byla daň sražena nebo nepodepsali prohlášení poplatníka, je zapotřebí požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok a na základě tohoto potvrzení pak vyplnit a podat daňové přiznání. Daň jim pak bude finančním úřadem vrácena v případě, že jim v daňovém přiznání vyjde daňový přeplatek.

„Zjednodušeně řečeno, pokud měl student pouze příjmy z jakéhokoliv zaměstnaneckého poměru, měl by zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech. V případě, že na něm bude uvedeno, že mu byla sražena daň, je pro něj výhodné si daňové přiznání podat, protože mu bude ze strany finančního úřadu vrácena za předpokladu, že mu v daňovém přiznání vyjde přeplatek daně,“ uzavírá Michal Jelínek z V4 Group.

Změny v penzijním spoření se státním příspěvkem také platí od 1. července 2024

Další významnou změnou je úprava maximální částky vkladu na penzijní spoření, na kterou náleží státní příspěvek. Od 1. července 2024 se tato částka zvyšuje z 1000 Kč na 1 700 Kč měsíčně, což znamená, že maximální měsíční státní příspěvek se zvýší z 230 Kč na 340 Kč. Tento příspěvek bude nově činit 20 % měsíčního vkladu klienta, což znamená, že pro získání maximálního státního příspěvku bude nutné spořit alespoň 1700 Kč měsíčně.

Změna se týká také odčitatelnosti úložek od základu daně. Dle zákona o daních z příjmů bude možné od základu daně odečíst pouze úložky převyšující 1 700 Kč měsíčně, a to do maximální souhrnné výše 48 000 Kč ročně. Tento roční limit zahrnuje příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění a tzv. dlouhodobý investiční produkt.

Pro starobní důchodce přináší novela změnu v podobě ukončení nároku na státní příspěvek bez ohledu na výši jejich vkladu. Nicméně starobní důchodci s ekonomickou aktivitou nebo jiným zdanitelným příjmem budou moci jako odčitatelnou položku od základu daně uplatnit již první vloženou korunu na penzijní produkt, až do maximální výše 48 000 Kč ročně.

„Tyto změny přinášejí nejen zvýšenou administrativní zátěž pro zaměstnavatele, ale také nové příležitosti pro zaměstnance a důchodce. Zvýšení státního příspěvku na penzijní spoření může být významnou motivací pro větší úspory na důchod,“ dodává Michal Jelínek, partner V4 Group.