Lednová čísla přinesla jak rychlejší maloobchod, tak zejména další zrychlení inflace. Zejména její jádrová složka se znovu dostala do blízkosti nejvyšších úrovní za posledních devět let (2,3 %). Zdá se tedy, že největší světová ekonomika dál šlape na plyn – náš (nowcast) odhad za první kvartál ukazuje na základě zatím dostupných čísel na zrychlení na 2,4 % v prvním kvartále. To by mohlo Fedu samo o sobě stačit k tomu, aby se na březnovém zasedání rozhoupal k akci a to nehledě na detaily rozpočtových plánů Donalda Trumpa. Politika Fedu může naopak prezidentovu snahu nově stimulovat ekonomiku trochu komplikovat. Velká část plánů souvisí s daňovou reformou, kterou chce prezident představit v nejbližších týdnech. My v nejambicióznějším scénáři počítáme s tím, že by rozpočtová injekce mohla přinést americké ekonomice 1–1,5 procentního bodu během následujících dvou let. Tak výrazný fiskální stimul by ale mohl hravě popohnat inflaci ještě rychleji vzhůru a dotlačit Fed k agresivnější reakci. Včera jinak relativně umírněný Rosengren z bostonského Fedu připustil, že by sazby mohly jít v tomto roce nahoru dokonce čtyřikrát. To by znamenalo jednoduše vyšší výnosy a silnější dolar, což by mohlo do velké míry přínos Trumpova rozpočtového balíku “neutralizovat”.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance