Epidemie dál zvyšuje počty nezaměstnaných

To, že se celkové číslo nezaměstnanost nesrovnatelně méně než třeba v době finanční krize, však neříká nic o výrazných přesunech, ke kterým ve skutečnosti na trhu práce docházelo. Ať už šlo o výrazný pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, včetně toho největšího – automobilového. Nepřekvapivý byl ani odchod pracovníků z odvětví přímo zasažených pandemií, a sice ve službách. O desítky tisíc lidí méně tak pracovalo v závěru roku v dopravě a skladování nebo v odvětví stravování a ubytování. A ti co zůstali, odpracovali podle statistického úřadu v zastižených odvětvích výrzaně méně hodin než v předcházejícím roce. Zaměstnanost tam udržovala i vládní podpora a nepochybně i naděje firem na brzký konec restrikcí.
Zdaleka ne všichni propuštění však zamířili na úřady práce, protože některá odvětví i v těchto časech nabírala. Zvýšily se tak stavy pracovníků ve stavebnictví, IT nebo ve školství. Necelých 50 tisíc lidí trh práce dokonce opustilo úplně. Část kvůli výchově dětí, část odešla do penze.

Ani nadějné výsledky ekonomiky v závěru roku však samy o sobě zvrat na trhu práce ještě nepřinesou, a tak je pravděpodobné, že nezaměstnanost ještě v letošním roce mírně vzroste. Ekonomika dál funguje v omezeném režimu a k lockdownu navíc přistoupily i další země v Evropě. Je zatím nejasné, jak se vyvine situace v nejvíce postižených odvětvích nebo kdy vůbec se podaří restartovat cestovní ruch. Navíc, téměř rok po začátku pandemie ČR stále nemá ve svém právním řádu ukotvený Kurzarbeit, a tak firmy musejí dál spoléhat na prodlužování programu Antivirus. V každém případě si i tak ČR nejspíše udrží pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé EU, a to i díky přetrvávající vysoké nabídce volných pracovních míst.
Petr Dufek
Finanční trhy
Československá obchodní banka, a. s.