EU výrazně navyšuje cla na čínská elektroauta, poškodí tím Německo i Česko

Brusel tak přejímá agendu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přitom když svého času Trump Bílý dům obýval, činovníci zemí Evropské unie jej za zavádění cel zhusta kritizovali.

Když v letech 2018 a 2019 Tramp stupňoval obchodní válku s Čínou, tehdejší eurokomisař pro obchod Pierre Moscovici to nepřímo, ale ostře kritizoval, když pronesl, že „protekcionismus je hlavní hrozba celosvětovému hospodářskému růstu“. V tom měl pravdu. Zavádění cel skutečně ekonomickému růstu nesvědčí. Nyní se ale ta samá Evropská unie uchyluje k podobnému, „trumpovskému“ opatření, které tehdy kritizovala.

Důvodem je zejména ta skutečnost, že se svojí zelenou agendou, Green Dealem, chytla do vlastní pasti.

EU právě proto uvalí dodatečná cla na čínská elektroauta nad stávající úrovní deseti procent. Opatření, které s šestiletým zpožděním imituje Trumpa, má vstoupit v platnost letos 4. července.

^REKLAMA

Trump své navyšování cel na čínské zboží v letech 2018 a 2019 vysvětloval snahou vrátit pracovní místa do USA. I to tehdy Brusel zpochybňoval. Přitom automobilka Volvo, vlastněná zmíněným čínským konglomerátem Zhejiang Geely, přesunuje podle nedělních Timesů výrobu svých elektrických vozů EX30 a EX90 z Číny do Belgie. Trump tedy, zdá se, úplně planě nepromlouval.

Evropská unie obrátila a přebírá Trumpovu agendu obchodních válek, kterou dříve kritizovala, neboť ji k tomu dohání právě vlastní fiasko její zelené agendy, takzvaně Green Dealu. V jejím rámci natolik dusivě přeregulovala výrobu aut se spalovacími motory, v níž evropské automobilky celosvětově excelují, že evropskému autoprůmyslu zasazuje fatální ránu.

Evropské automobilky musí dodržovat stále striktnější emisní normy. Zároveň EU v rámci zelené agendy tlačí na dotační podporu elektroaut, v jejichž výrobě jsou ovšem globálně úspěšné spíše čínské či americké automobilky, nikoli ty evropské. Hrozí tedy, že levná čínská elektroauta zaplaví evropský trh a ohrozí samotnou existenci některých evropských automobilek.

Brusel tak konečně zjišťuje, že se do dvé zelené agendy natolik zamotal, že ničí vlastní autoprůmysl, potenciálně tedy i miliony pracovních míst na starém kontinentu, zatímco na dluh, jímž zhusta financuje ony dotace, vlastně z (budoucích) peněz evropského daňového poplatníka platí už teď čínská pracovní místa a čínskou výrobu.

To je zkrátka fiasko tak zásadní, že náhle se Bruselu nepříčí dokonce ani obrácení se k Trumpovi a jeho druhdy ostře kritizované agendě.

^REKLAMA

Brusel ovšem nejen, že se do všeho zamotal – a chytnul do vlastní pasti – až tak, že hodlá hrát Trumpovskou kartu, leč v zoufalství riskuje i střet s Berlínem. Tomu se totiž dodatečná cla na čínská elektroauta nezamlouvají. Německý kancléř Olaf Scholz se o víkendu nechal slyšet, že obchod mezi EU a Čínou by měl i nadále zůstat „volný a férový. Německý kancléř tedy vlastně napadá Evropskou komisi nejen pro její ochranářství, leč i neférovost.

Scholz pochopitelně takto promlouvá kvůli obavě německých automobilek z čínské odvety. Ostatně, když zaváděl svá zmíněná protičínská cla Trump, Čína pravidelně reagovala odvetnými kroky. Německé automobilky v čele s Mercedesem, Porsche a BMW budou závažně tratit, pokud Čína – velevýznamné odbytiště – uvalí odvetná cla.

Pokud Německo takto hlasitě protestuje proti chystanému kroku Bruselu, je zjevné, že takový krok má značný potenciál poškodit německý průmysl. V tom případě tedy i ten český – a celou českou ekonomiku –, jenž je na něj celkem těsně navázaný.

I Česko tak může zásadně doplatit na chyby EU, fiasko jménem Green Deal.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank