Leckdo By si tedy řekl, že výsledek víkendových voleb bude mít za následek to, že akutní odklon Řecka z eurozóny se nebude konat. Je tedy euforie na místě?
Krátkodobě nepochybně ano, neboť pokud Nová demokracie spolu se socialistickým PASOKEM postaví staronovou vládní koalici, těžko si lze představit situaci, že by tuto proevropskou vládu oficiální věřitelé včele s Němci odstřihli od penězovodu.
Německo již také vyslalo velmi opatrný signál do Řecka, že k jistým ústupkům je připraveno. Velkorysost Němců a spol. vůči Řekům však bude mít svoje limity a může se spíše týkat rozložení některý parametrů záchranného balíku v čase. Staronová vládní koalice v Aténách možná bude takový ústupek prezentovat jako svoje vítězství nad MMF a EU, které má zmírnit utrpení řecké populace v průběhu utahování opasků. Dočasně budou spokojeny obě strany, trhy budou možná dokonce nadšeny a centrální banky budou moci uložit svoje nadstandardní zásahy proti možné finanční nákaze zpátky k ledu.
Za tři či šest měsíců se nám však může základní fundamentální problém vrátit zpátky na stůl. Otázkou totiž zůstává, zdali je Řecko schopno bez existence transferové unie v eurozóně (čti penězovodu z Berlína do Atén) dlouhodobě existovat. Zkušenost z posledních čtyř let nám přitom říká, že řecká ekonomika je natolik strukturálně odlišná od jádra měnové unie, že sdílení společné měny s Němci je pouze jedno velké trápení. To tyto volby o nějaký čas prodlouží – nebude-li pak v brzké době funkční transferová unie, přijdou volby další a v nich se již radikální levice v čele se SIRYZOU nebude muset o výsledek obávat.
Jan Čermák, analytik ČSOB