Ještě na jaře tohoto roku se Česká republika chlubila, že už loni, tj. řadu let před plánovaným zapojením do eurozóny, navzdory trvale schodkovému rozpočtu splnila maastrichtská kritéria, nutná pro přijetí eura.
V dubnu to koneckonců potvrdil i Český statistický úřad, a to údajem, že schodek veřejných rozpočtů (tj. státního rozpočtu a mimorozpočtových fondů) dosáhl v poměru k hrubému domácímu produktu 2,59 % (76,7 miliard korun). V poměru k předepsané tříprocentní hranici to byl skvělý výsledek.
Jenže uplynulo půl roku a všechno je jinak. Schodek se podle čerstvě zveřejněných propočtů ČSÚ – na základě upřesněných dat Ministerstva financí – zvýšil zhruba o třicet miliard a činil 3,62 % HDP (107,6 miliardy korun). Což má ke splnění podmínek pro euro podstatně dál.
Jak je možná taková změna k horšímu? ČSÚ to vysvětluje přesnějšími daty z resortu financí. V nich se ukázalo, že výběr daně z přidané hodnoty byl nižší o 10,3 miliardy korun; na dani z příjmů se vybralo méně o 4,3 miliardy.
Problém však není ani tak v náhle chybějících třiceti miliardách, ale v celém systému výpočtu. Existují metodická kritéria, určená evropským statistickým úřadem Eurostat, jak deficit počítat. Existuje však také metodika Ministerstva financí.
REKLAMA
Všichni pak také musejí vzít do úvahy, že se některých peněz dopočítají se zpožděním. Výsledkem může být, jak se právě ukázalo, změna o jeden procentní bod i více…
Celý článek najdete zde.
