Eurozóna schválila druhý záchranný plán pro Řecko, dlouhodobá perspektiva stále chybí

Odpis řeckých dluhopisů

Odpis dluhu soukromými věřiteli se zvýší na  53,5% (původně 50%), zbývající část dluhu bude vyměněna za nové dluhopisy –  část (31,5 %) za nové řecké dluhopisy se splatnosti 11 až 30 let a s v časem rostoucím kupónem (z 2% na 4,3%)+ zbytek vyměněn za krátkodobé dluhopisy EFSF. Po započtení vlivu výměny dluhopisů se celkový odpis vyšplhá na 75%. Výměna bondů by měla začít 8. března a vše se stihne před 20. březnem, kdy ke splatnosti přichází velký balík dluhopisů (14,5 mld. EUR). Podle oficiálních prohlášení, tato výměna dluhopisů sníží dluh Řecka o 107 mld. EUR, což je skoro 50% HDP a tvoří stěžejní část záchranného balíku.

Vedle toho řecká vláda oznámila, že do parlamentu pošle zákon, který spustí klauzuli o společném postupu (CAC – Collective Action Clause) a potom pro všechny dluhopisy spadající pod řecké právo bude výměna povinná a nikoliv dobrovolná. V případě zapojení klauzule CAC s největší pravděpodobností dojde i ke spuštění CDS kontraktů, které pokrývají řecký dluh v objemu asi 3,2 mld. USD (2,4 mld. EUR).

ECB

ECB se vzdá veškeré zisku, který má z držení řeckých dluhopisů (kapitálový a úrokový výnos) a přes jednotlivé národní banky ho pošle národním vládám, aby ho distribuovaly zpět do Řecka jako další formu pomoci. Současné ECB a všechny centrální banky eurozóny se až do roku 2020 vzdají jakéhokoliv zisk, který by mohly mít z držení řeckých dluhopisů.

Nejasný stále zůstává vývoj portfolia ECB, pokud by se uplatnila klauzule CAC. V posledních dnech se spekulovalo, že ECB by mohla svoje dluhopisy vyměnit za nové, na které by se klauzule nevztahovala. Ovšem ECB se dosud k žádné otázce (CAC, výměna dluhopisů) nevyjádřila. Minimálně ještě tyto otázky ukazují, že ani pro nejbližší dny nepředstavuje druhý záchranný balík uzavřenou záležitost.

Snížení úrokové sazby

Členský státy Eurozóny se rozhodly, že Řecku potřetí sníží úrokovou sazbu na 1,5%, kterou Řecko platí za mezivládní půjčky z prvního záchranného plánu. Navíc jde o retroaktivní krok a Řecku se vrátí i již zaplacené úroky.

^REKLAMA

MMF

Oficiální záchranný plán Mezinárodního měnového fondu (MMF) skončil v prosinci 2011, ale do poloviny března se rozhodne o dalším postupu MMF. Ovšem ministři financí eurozóny v prohlášení předpokládají, že by MMF se měl opět zúčastnit druhého záchranného plánu.

Trvalý dohled

Evropská komise do Řecka vyšle svoji pracovní skupinu (Task Force for Greece), která bude trvale přítomna a bude dohlížet a spolupracovat s řeckou vládou na prováděných reformách a schválených podmínkách záchranného plánu.

Hodnocení

Schválený balíček pouze oddálil okamžitou hrozbu bankrotu – 20. března maturují dluhopisy za 14,5 mld. EUR. Smyslem zůstává pouze koupit čas, ovšem bez středně- a dlouhodobé perspektivy (plán končí 2014), protože eurozóna stále odmítá akceptovat nepříjemnou realitu. Podle plánu by řecký rozpočet měl již příští rok mít strukturální přebytek (bez dluhové služby), v loňském roce měl primární deficit alespoň 3% HDP, přitom pád ekonomiky se akceleroval (-7% v 2011), prudce roste nezaměstnanost (21%) a tím pádem se propadají daňové výběry. Pro vytvoření přebytku rozpočtu bude třeba další škrty, což bude společensky a politicky těžko prosaditelné. I při základní (=optimistické) variantě se řecký dluh v roce 2020 dostane na 120% HDP, což je stále neudržitelná úroveň pro Řecko. Asi realitě blíž zůstává krizová varianta, kterou podle Financial Times představila MMF a ECB. Pokud se v Řecku nepodaří obnovit růst a neprovedou se dostatečné reformy, tak v roce 2020 bude dluh 160% HDP (současná úroveň) a záchranný balík bude vyžadovat 245 mld. EUR. Ač se fakticky vyjednávání vedou od loňského července, závěrečné rozhodnutí bylo několikrát odsunuto, tak i včerejší jednání nebylo úplně hladké, trvalo 13 hodin a skončilo ve 4 hodiny ráno. I to je jeden z indikátorů, že nelze považovat záchranný proces Řecka za uzavřený a bude se v následujících měsících opět vracet.

Po ranní neutrální a až mírně pozitivní reakci u dluhopisů se před polednem situace zhoršila, evropské akcie propadly o 1%, dluhopisy se vrátily na pondělní úrovně. Stejně jako dluhopisy reagovalo euro, které se vrátilo zpět k úrovni 1,322 USD/EUR.

Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T BANKA, a.s