23. 11. 2020
Fatální omyl o snižování daní
„Když lidem necháme více peněz, zvýší se kromě spotřeby i soukromé úspory a investice. Tato kombinace efektů má pro dlouhodobý rozvoj hospodářství blahodárné účinky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ve veřejném prostoru se hojně diskutuje o navrhovaných daňových změnách. V diskusích však bohužel zaznívají chybné argumenty, které jsou opakovány i některými renomovanými ekonomy a sociology. Následující text se snaží vyvrátit často opakovaný a bohužel chybný argument:
Na snížení daní nejvíce vydělají vysokopříjmové skupiny obyvatel, které dodatečně získané peníze nespotřebují. Z toho je vyvozováno, že navrhované zrušení superhrubé mzdy bude mít jen mírný stimulační vliv na hospodářský růst. Zároveň je dodáváno, že by bylo efektivnější, kdyby se daně snížily především nízkopříjmovým skupinám obyvatel.
Při vyvracení tohoto fatálního omylu klidně můžeme opominout empirický fakt, že lidé s příjmy, které dostanou navíc, nakládají méně hospodárným způsobem než s příjmy, na které jsou zvyklí. Tato skutečnost samozřejmě nahrává ke spotřebě i u vysokopříjmových skupin obyvatel. Místo toho se rovnou pusťme do stěžejní argumentace. Ekonomický růst není založen jen na spotřebě obyvatelstva. Má další zásadní složky, které budou snížením daní výrazně ovlivněny.
Připusťme, že vysokopříjmové skupiny obyvatel zřejmě opravdu neutratí veškeré dodatečné příjmy. Co tedy s nimi udělají? Budou je spořit nebo investovat. Obojí ekonomice přináší silně pozitivní efekty. Díky tomu, že si lidé spoří peníze, mohou finanční instituce půjčovat spotřebitelské, podnikatelské, hypoteční či jakékoliv další úvěry. Skrze úvěry se peníze dostávají zpět do ekonomiky a stimulují její růst.
REKLAMA
Ještě zajímavější je, co se děje, když lidé naspoří větší množství peněz. To pak totiž vyhledají společnosti jako je BH Securities a své úspory investují. Díky tomu vznikají nové startupy, fungující společnosti získávají růstový kapitál, budují se nové nemovitostní projekty a podobně. Tyto investice přímo vytváří nová pracovní místa a stimulují hospodářský růst. Pro dlouhodobý rozvoj ekonomiky jsou důležitější než okamžitá spotřeba.
Na závěr je ještě dobré připomenout, že daňové změny schválené Poslaneckou sněmovnou výrazně prospívají i nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Opatření týkající se zvýšení základní slevy na poplatníka pomáhá především lidem s nižšími příjmy. U vysokopříjmových skupin obyvatelstva tvoří základní sleva na poplatníka ve srovnání s celkovou daňovou povinností relativně malou daňovou úlevu. Na tom se nic nezmění ani přijetím současné podoby navrhovaných daňových změn.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS