Jednoduše řečeno, trhy čekaly od hlavních centrálních bank (Fedu, ECB) asi příliš mnoho a jsou nuceny svá očekávání přehodnocovat. Mario Draghi po zasedání ECB v uplynulém týdnu jasně řekl, že se o natažení tisku peněz (QE) zatím s kolegy vůbec nebavil. To bylo pro část trhu nepříjemné překvapení, protože konec QE je plánovaný již za zhruba šest měsíců. V USA zase nehledě na poslední zhoršení podnikatelské nálady centrální bankéři spíše dál připravují trhy na blížící se růst sazeb. Eric Rosengren z bostonského Fedu (jedna z velkých holubic) řekl, že inflace postupně roste a pokud by Fed rezignoval na utahování měnové politiky, současné oživení by spíše zkrátil a ohrozil. Jeho slova definitivně v pátečním obchodování spustila “studenou sprchu”, kterou nezvládly zastavit ani mírnější komentáře jeho kolegy Daniela Tarulla. Co čekat dál?
Je týden před klíčovým zasedáním Fedu a trhy se primárně budou dívat do USA. Nejprve na další vystoupení centrálních bankéřů – dnes bude klíčové vystoupení vlivné (hlasující) holubice Laely Brainardové. V dalším průběhu týdne sehraje důležitou roli výsledek srpnového maloobchodu a především inflace – pokud jádrová inflace zůstane stabilní a celková lehce vzroste, mohl by být Fed spokojený. Celkově tak podle nás zdá se trhy ochotu Fedu jít již v září nahoru se sazbami stále podceňují – i když sázky na konci týdne vrostly, zářijový růst sazeb má podle trhů stále pravděpodobnost “pouze” 30 %. Krátký konec americké křivky tak může teoreticky jít ještě vzhůru. Na delším konci jsou zranitelnější podle našeho názoru spíše dluhopisy v eurozóně. Zvlášť pokud v září poskočí výrazněji vzhůru inflace (náš odhad 0,5 %, dozvíme se až na konci měsíce).
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny