Finanční gramotnost Čechů zůstává na stabilní úrovni

Naopak jsou ale optimističtí ohledně budoucnosti a plánují například více investovat i nakupovat než ostatní věkové skupiny. Obecně zlepšení osobní ekonomické situace na konci letošního roku očekává 20 % populace. Vyplývá to z průzkumu ČBA a agentury Ipsos, který probíhal ve druhé polovině června a zúčastnilo se ho 1 010 respondentů ve věku 18 – 79 let.

Index finanční gramotnosti zůstává stabilní

Třetí rok v řadě dosáhl Index finanční gramotnosti 56 bodů. Nejlepších výsledků dosáhli lidé starší 50 let a s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Naopak nejslabších hodnot dosáhla věková skupina 18 – 34 let a lidé se základním vzděláním nebo výučním listem. Index finanční gramotnosti se vyhodnocuje na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. Jsme tak schopní vyhodnotit finanční chování populace v čase.

„Index finanční gramotnosti vyhodnocujeme na základě série jedenácti dotazů, které se nemění. Jsme tak schopní vyhodnotit finanční chování populace v čase,“ říká Zdeňka Hildová, ředitelka ČBA Educa.

Češi považují své finanční znalosti za dostačující

Téměř 80 % populace je přesvědčených o svých znalostech při nakládání s penězi, 66 % lidí se ale raději v některých případech poradí. Příznivou zprávou také je, že ve srovnání s loňskem ubylo lidí, kteří se v oblasti financí nevyznají vůbec, a to z 5 na 3 %. Nejvíce si Češi věří při hospodaření s rozpočtem domácnosti (54 %). Oproti loňsku si také výrazně více věří ve spoření a tvorbě rezerv (41 %). Posílili také znalosti v oblasti úvěrů a půjček (25 %). Naopak za problematické označuje třetina lidí vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků. Potíže také mají s úkoly a údaji, které jsou uváděné v procentech či s vyhledáním objektivních, nekomerčních informací.

^REKLAMA

Kontrast v ohledu zlepšení orientace lidí v oblasti financí vidíme u mladé generace. Mladí lidé od 18 do 26 let si věří méně v hospodaření s rozpočtem nebo ohledně úvěrů a půjček. Navíc u nich pozorujeme rizikovější chování jako například to, že si mladí lidé častěji vůbec nespoří na důchod a nemají ani žádné další zajištění na stáří,“ uvádí Michal Straka, analytik výzkumné agentury Ipsos.

Dvě třetiny považují kalkulačky bank za důvěryhodné

V tomto ohledu považují více než dvě třetiny dotázaných kalkulačky na stránkách bank za důvěryhodné. Následují srovnávače produktů na trhu. Této oblasti nejvíce důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním. Poměrně alarmující je potom fakt, že diskuzím na sociálních sítích důvěřuje čtvrtina populace, jde zejména o skupinu ve středním věku a lidi s výučním listem.

Na finančním vzdělávání se mají podílet školy, rodina a banky

Zhruba čtvrtina respondentů uvedla, že nejvíce finančních znalostí získali až z vlastních zkušeností. Zhruba pětina se pak nejvíce dozvěděla od různých poradců. Na finančním vzdělávání by se měl podle Čechů nejvíce podílet stát prostřednictvím školního systému, následuje rodina a banky. Hlavními důvody pro stagnující vývoj finanční gramotnosti jsou školy a rodina. Školy se podle nich tomuto tématu ve výuce věnují málo nebo vůbec. Rodiče zase podle Čechů své děti k finanční gramotnosti nevedou.

Češi nejvíce spoří na finanční rezervu a stáří

6 z 10 Čechů si každý měsíc odkládá peníze stranou pro případ nečekané události nebo výpadku příjmu. Necelá polovina lidí pak spoří na stáří, v tomto případě začínají šetřit až po 45. roce života. Nejčastěji jde o částku do 2 500 korun. Stejnou částku si odkládá pro případ nečekaných výdajů bezmála polovina lidí. Zlepšení ekonomické situace napovídá i to, že finanční rezerva by téměř pětině lidí, kteří si ji vytvářejí, vydržela déle než rok. V tomto případě jde ve srovnání s loňským rokem o nárůst o pět procetních bodů. Příznivě vyznívá i to, že ubylo lidí, kterým by finanční rezerva vystačila maximálně na měsíc.

Mladí očekávají zlepšení ekonomické situace

Pětina populace očekává, že dojde ke zlepšení ekonomické situace ke konci letošního roku. V roce 2022 to předpokládalo jen 6 % lidí. Nejvíce optimističtí jsou mladí ve věku 18 – 26 let. V této věkové skupině očekává zlepšení své ekonomické situace koncem roku 39 % z nich. Na druhé straně zhoršení finanční situace předpokládá téměř třetina dotázaných, nejčastěji senioři a lidé se základním vzděláním. Ani výrazný pokles inflace oproti loňsku neovlivnil rozpočty 6 z 10 Čechů.

„Pozitivní dopad snížené inflace se odráží především ve zvýšené chuti a zájmu Čechů zhodnocovat své úspory. Oproti předchozímu roku si mohou více dovolit prostředky odkládat stranou. Tento pozitivní trend je však stále bržděn tím, že i přes klesající inflaci si polovina obyvatel myslí, že se ceny zboží a služeb nadále zvyšují,“ doplňuje Michal Straka, analytik z agentury Ipsos.