G-20 schválila finanční injekce, podporu zahraničního obchodu a změnu regulaci

Političtí představitele se shodli ve zjednodušení na třech základních okruzích:

i) finanční injekce do světové ekonomiky v objemu 1,0 biliónu dolarů 

ii) podpora mezinárodního obchodu

iii) změna finační regulace

Finanční injekce

^REKLAMA

G-20 přislíbila na oživení světové ekonomiky vynaložit až jeden 1 bilion dolarů a to především prostřednictví IMF (mezinárodní měnový fond. Fond poskytuje půjčky zemím, pokud se dostanou do měnových potíží. Například v současnosti půjčky čerpá v Evropě Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko. Na posílení finanční sily IMF státy G20 přislíbily nové příspěvky v objemu 750 mld. dolarů. (100 mld. dodá EU a Japonsko; 40 mld. Čína). Další zdroje by IMF mohl získat i prodejem zlatých rezerv. Měnový fond drží v rezervách 3 217 tun zlata a je podle World Gold Council třetí největší držitel zlatých rezerv po USA a Německu.

Velkým vítězstvím kontinentální Evropy a rozpočtového konzervatizmu bylo neschválení žádného společného výdajového stimulu, jak před summitem požadovalo USA a Británie. Každá země se stanoví své fiskální stimuly v závislosti na svých prioritách a především možnostech.

Mezinárodní obchod

Skupina G-20 schválila na podporu mezinárodních obchodu 250 mld. dolaru. Současně představitelé tvrdě odsoudili jakékoliv snahy o zavádění protekcionismu. Ovšem proti těmto politických deklaracím stojí, že se nepodařilo posunout dopředu dohodu o volném obchodu z Dauha. Vedle toho se Číně a Rusku nepodařilo získat podporu na vytvoření nové rezervní měny, která by mohla nahradit dolar.

^REKLAMA

Finanční regulace

Státy se shodly na přísnější regulaci finančního systému včetně dozoru nad hedge fondy, ratingovými agenturami. G-20 také vyjádřila snahu vyčistit bankovní sektor od toxických aktiv. Ovšem kromě vágních prohlášení G-20 nepřenesla žádný konkrétnější návrh a případné změny jsou zatím velmi nejisté. Jako jeden z největších úspěchů G-20 prezentoval boj s tzv. daňovými ráji a tlak na rozvolnění bankovního tajemství. Pro řadu zemí (Francie, Německo, USA) tato záležitost představuje velmi zajímavé politické téma, ale ekonomický efekt na řešení krize je minimální čí spíše nulový. Země s nižšími daněmi byly pro řadu státu dlouhodobě trnem v oku a proto využily příležitosti zahrnout toto téma i do boje s krizí. Ovšem i v tomto bodě zůstává více otevřených otázek, než konkrétních návrhů a konečný výsledek je také nejistý i přes představenou jednotnou politickou vůli

V současná ekonomice má fenomén očekávání zásadní roli. I tomu odpovídá výsledek londýnského summitu, který se snažil přinést co nejvíce optimismu a naděje, že globální velmoci se dohodly na společném postupu v boji s celosvětovou recesí. Tento vliv se zatím podařil a finanční trhy přijaly summit velmi pozitivně. O tom, co konkrétního přinesl summit G-20 si budeme muset počkat, až se schválené závěry začnou přetvářet v konkrétní opatření. Schválené opatření nemají žádnou kontrolu a vynutitelnost, což se týká především případného skrytého protekcionismu (administrativní a technické limity) jednotlivých států a následného tlaku na omezení zahraničního obchodu.