Od doby, kdy se v roce 2002 dostali k moci Chu a Wen, se čínský hrubý domácí produkt vyjádřený v amerických dolarech zpětinásobil na hodnotu dosahující téměř 7 300 miliard USD (Zdroj: Světová banka, údaje ke konci roku 2011). Export do Evropy se zvýšil více než sedminásobně, export do USA se téměř zpětinásobil. Na druhé straně rovnice se Čína stala exportní destinací číslo jedna pro rostoucí počet zemí. Celkový objem dovozu do Číny se za sledované období zvýšil z 20 na 160 miliard USD.
Nyní před předáním moci se Čína potýká s nejpomalejším růstem za téměř tři desetiletí a všechny ostatní ekonomické ukazatele naznačují pro nejbližší období zpomalení. Snahy posunout ekonomiku od starého vývozního modelu k modelu, který se zakládá na domácí poptávce, jdou kupředu želvím tempem a během posledního zhruba roku plní zpravodajství zmínky o sociálních nepokojích.
CO MŮŽEME OČEKÁVAT?
Většina ekonomů se shoduje, že „starý“ čínský ekonomický model je potřeba upravit směrem k větší domácí spotřebě (podíl domácí spotřeby na HDP poklesl ze 44 % před deseti lety na současných 35 %), a že je zapotřebí také vytvořit systém zdravotní péče, posílit konkurenci a umožnit rozvoj finančních trhů. Ale předpokládaní následovníci Si Ťin-pching a Li Kche-čchiang nejsou vnímáni jako „velcí myslitelé, jako byl Teng Siao-ping“, a možná postrádají politickou odvahu nebo vliv potřebné pro zavedení ekonomických reforem. V nedávné tiskové zprávě u příležitosti zahájení 18. sjezdu čínské komunistické strany se dočteme, že strana chce zintenzivnit reformy a více se „otevřít“ při budování „přiměřeně“ prosperující společnosti. Jenomže čínská společnost „stárne“ a to je problém, který se nemůže vyřešit během několika let.
Abychom si udělali lepší obrázek o směrování čínské ekonomiky, budeme si muset počkat na tzv. „třetí plenární zasedání“ 370 nejvýznamnějších zástupců strany, kde by se měly odhalit konkrétní teze, harmonogram a cíle nového týmu. K tomu ale dojde až v březnu nebo dubnu 2013.
Andrew Robinson, analytik finančních trhů Saxo Bank
REKLAMA
