Namísto toho, aby hlavní ekonomiky světa snižovaly svoji zadluženost, děje se pravý opak. Klíčové ekonomiky mají v současné době vyšší úroveň výpůjček v poměru k HDP, než tomu bylo v roce 2007. Globální dluh vzrostl za posledních sedm let o 57 bilionů USD. To představuje zvýšení poměru dluhu k HDP o 17 procentních bodů. S tím se také pojí rizika ohledně finanční stability, jež by mohla narušit globální ekonomický růst.
Graf č.1: Globálně nesplacené dluhy v bilionech USD, zdroj: McKinsey
Graf č.2: Roční míra růstu dluhu v %, zdroj: McKinsey, Colosseum
Státní dluh je pomalu neudržitelný
V některých zemích jsou vládní dluhy neudržitelné. Od roku 2007 narostly vládní dluhy o 25 bilionů dolarů. Příčinou byly recese a slabé ekonomické oživení. Tento dluh se bude pravděpodobně stále více prohlubovat a to především z důvodu, že se státům nedaří nastartovat ekonomický rozmach. Za část dluhů jsou zodpovědní světoví lídři, kteří se snažili odvrátit krizi pomocí stimulačních programů a sanačního financování. Pro některé státy bude i v budoucnu velký problém dostat se z kolotoče dluhů. Proces snižování zadluženosti totiž vyžaduje značné zvýšení růstu reálného HDP nebo hluboké daňové úpravy.
Domácnosti se stále více zadlužují
Zadluženost domácností dosahuje nových vrcholů. Domácnostem v Irsku, Španělsku, Velké Británii a USA se podařilo od doby krize snížit dluhy. V jiných zemích dluhy domácností v poměru k příjmům nadále stoupají. V některých případech tyto dluhy překročí úrovně dosažené na vrcholu v krizových zemích před rokem 2008 a to včetně tak vyspělých ekonomik, jako jsou Austrálie, Kanada, Dánsko, Švédsko. Stejný vývoj sledujeme i v Malajsii, Jižní Koreji a Thajsku.
REKLAMA
Čína zápasí se stínovým bankovnictvím
Čínský dluh je čtyřnásobný od roku 2007. Stínové bankovnictví a sektor nemovitostí jsou klíčové faktory, které čínský dluh pohánějí do nebeských výšin. V polovině roku 2014 se celkový dluh Číny vyhoupl až na 28 bilionů USD, kdežto v roce 2007 dluh dosahoval „pouhých“ 7 bilionů USD. Čínsky podíl dluhu k HDP tvoří 282 %, což je mnohem více než je tomu v USA. Patrně největší riziko pramení z toho, že polovina všech úvěrů je propojena přímo či nepřímo do čínského přehřátého realitního trhu. Neregulované stínové bankovnictví tvoří polovinu nových úvěrů, přičemž dluh mnoha místních samospráv je neudržitelný. Nicméně společnost MGI odhaduje, že Čínská vláda má kapacitu pro sanaci finančního sektoru i v případě, kdyby se dluhová krize měla v zemi nějak více prohloubit. Obrovskou výzvou bude pro Čínu snížit riziko krize v případě růstu dluhu, aniž by to brzdilo hospodářský růst.
Graf č. 3: Dluhy podle subjektů ve vybraných zemích, zdroj: McKinsey
Graf č. 4: Dluhy podle subjektů v Číně, čínsky dluh dosáhl 282 % k HDP v roce 2014, což je vyšší úroveň než úroveň zadlužení v některých vyspělých ekonomikách, zdroj: McKinsey
Rychlý narůst stínového bankovnictví je v Číně druhou oblastí zájmu. Podle odhadů největších subjektů stínového bankovnictví tvoří úvěry částku celkem 6,5 bilionu USD, což představuje 30 % čínského nesplaceného dluhu (s výjimkou finančního sektoru) a polovinu nových úvěrů. Většina úvěrů je poskytována na nemovitosti. Mezi hlavní činnosti stínového bankovnictví patří správa cizího majetku v podobě trustů, jež investorům slibuje vysoké výnosy, dále pak produkty správy aktiv nabízených retailovým zákazníkům, poskytování vzájemných úvěrů mezi společnostmi a mikroúvěry od řady dalších neinstitucionalizovaných věřitelů. Svěřenecké fondy i produkty pro správu aktiv jsou z velké části nabízeny bankovními domy a vytváří tak falešný dojem garance. Také není zcela jasné, kteří manažeři z těchto fondů řídí rizika. Svěřenecké půjčky zahrnují poskytování úvěrů mezi společnostmi navzájem. Takže v případě, že jedna společnost je neúspěšná, může to vést k dominovému selhání.
Eva Mahdalová, analytik, Colosseum, a.s.
