Firem, které se rozhodly propouštět pracovníky, bylo v září 2013 o čtyři méně, než ve stejnou dobu loňského roku. V meziměsíčním srovnání jich bylo o devět více. Počet lidí, kteří tak přijdou v rámci hromadného propouštění o práci, stoupl v meziročním srovnání o 220 zaměstnanců a oproti srpnu 2013 o 710 pracovníků.
Nejvíce zaměstnavatelů – 13, kteří nahlásili v září hromadné propouštění, bylo v Praze. A v hlavním městě bylo i nejvíce lidí, kterých se toto opatření dotkne – celkem 1 003. To by mohlo negativně ovlivnit celkovou situaci na trhu práce v tomto regionu. K 30. 9. 2013 evidovala Krajská pobočka ÚP ČR v Praze celkem 44 508 uchazečů o zaměstnání, což je o 476 více než v srpnu a o 8 677 více než v září loňského roku.
Hned po Praze následuje Plzeňský kraj se 154 propuštěnými pracovníky. Z okresního hlediska je na tom nejhůř Plzeňsko, kde přijde o zaměstnání 154 lidí, a Hodonínsko. Tam se firmy chystají propustit 112 zaměstnanců.
O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou Krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je podnikatel povinen uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.
Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné Krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností je hned několik.
REKLAMA
Veřejně prospěšné práce (VPP)
Zatímco v září 2012 umístil Úřad práce ČR v rámci celé republiky 8 823 uchazečů na veřejně prospěšné práce, letos jich bylo ve stejném měsíci 19 080. Dynamický růst je výsledkem nejen ukončení veřejné služby, ale v první řadě aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kterou ÚP ČR uplatňuje v praxi. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky VPP v Ústeckém, Moravskoslezském, Středočeském a Olomouckém kraji.
Podstatou veřejně prospěšných prací je finanční a „lidské“ zajištění ze strany ÚP ČR, a to až na jeden rok. Například při odstraňování škod po živelných katastrofách, úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce ČR pomůže zájemcům získat na určitou dobu lidi. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat na stálo. ÚP ČR je připraven zajistit celou akci i po finanční stránce.
Poradenství a rekvalifikace
REKLAMA
Pracovníci Úřadu práce ČR poskytnou uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikace, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. „Jde o to, aby uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, který takovým kurzem úspěšně projde, našel v co nejkratší době novou práci. ÚP ČR mu v tomto ohledu pomůže, ale je nutné zvážit všechna pro a proti v každém konkrétním případě. Tak, aby se vynaložená snaha na obou stranách nakonec neminula účinkem,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.
A zájem o rekvalifikace je ze strany uchazečů značný. Jen během ledna až srpna letošního roku jimi prošlo 25 692 lidí. Z toho jich 25 116 nějaký kurz v tomto období úspěšně ukončilo. Za osm měsíců poskytl Úřad práce ČR zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese celkem 194 714 000 Kč. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu.
Klienti ÚP ČR nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní i speciální počítačové dovednosti, zdravotní a sociální oblast, účetnictví, svářečské kurzy nebo chtějí získat řidičské průkazy (od sk. C) včetně těch profesních. Z celkového počtu lidí, kteří během prvních osmi měsíců letošního roku absolvovali rekvalifikaci, bylo 57 % žen. Nejčastěji se rozhodují pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí lidé mezi 20 – 24 a 35 – 39 lety. Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním.
Úřad práce ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a kurzy u zaměstnavatelů.
Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM)
I v této oblasti zaznamenává Úřad práce ČR značný nárůst. V září 2013 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 12 106 uchazečů. Ve stejném období loňského roku jich bylo 5 031. Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdu jednoho zaměstnance až do výše 15 tisíc Kč, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o obtížně umístitelného uchazeče na trhu práce. Pokud ale počet nezaměstnaných vlivem kritické situace v určitém kraji rapidně vzroste, může Úřad práce ČR zákonem nastavené podmínky po individuálním posouzení zmírnit. „V takovém případě je Generální ředitelství ÚP ČR připraveno flexibilně zmírnit podmínky tak, aby se co nejvíce propuštěných zaměstnanců vrátilo na trh práce,“ uzavírá generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.
