I menší strach z Řecka a silnějšího dolaru může přidělávat problémy

Tento optimismus v součtu vytlačil úrokové sazby výše, což způsobilo nejen velké ztráty předraženým dluhopisům, ale nepřímo se to muselo negativně projevit i na ostatních finančních aktivech, neboť ta jsou nyní diskontována podstatně vyšším bezrizikovým výnosem.

Další faktor, který může rizikovým trhům ublížit zejména v dnešní době, kdy si centrální banky osvojily metodu za natištěné peníze nakupovat různá finanční aktiva (a tím tlačí jejich ceny vzhůru), může být moment relativního uspokojení tvůrců hospodářských politik. A přesně takový – v zásadě pozitivní – moment včera nastal a to hned dvakrát. Za prvé to byl guvernér francouzské centrální banky Christian Noyer, který prohlásil, že Grexit není něco co by potenciálně mohlo zapříčinit nestabilitu. To je samozřejmě slovo do pranice na druhou stranu to lze chápat i jako výraz sebedůvěry, že měnová unie dnes na rozdíl od roku 2012 odchod jednoho svého člena ustojí.

Druhý moment se týkal prezidenta Obamy a spekulací ohledně toho, jak se (ne)vyjadřovat k otázce silného dolaru. Nakonec se po schůzce zemí G7 ukázalo, že americký prezident nemá dnes zapotřebí intervenovat proti své vlastní měně s cílem za každou cenu podpořit ekonomiku. I to lze chápat jako výraz sebevědomí a návratu k normálu. Ve starých dobrých časech před finanční krizí totiž bývalo zvykem, že pokud americká ekonomika byla ve fázi oživení, tak americký dolar standardně posiloval a nikdo si z toho nedělal velkou hlavu. A už vůbec pak nevycházely absurdní články jako ten předevčírem ve Wall Street Journal, kdy prestižní americký deník vedl litanii, že silný dolar zdražuje vývoz amerického komunálního odpadu a ten je tudíž cenově “nekonkurenceschopný” a Asie jej nechce…

Jan Čermák
Analytik ČSOB