Index investiční gramotnosti: Akciové trhy loni sice rekordně stoupaly, investiční znalosti Čechů ale naopak klesly

Index investiční gramotnosti sleduje již od roku 2021 úroveň vědomostí české populace v klíčových investičních oblastech. Nejnovější průzkum, realizovaný na reprezentativním vzorku 1021 obyvatel v prosinci 2024, ukazuje, že investiční gramotnost v Česku poprvé za poslední čtyři roky zaznamenala pokles. Češi dosáhli průměrné hodnoty 106,7 bodů oproti 113,9 bodům v předchozím roce, což znamená návrat k úrovni z roku 2022 (105,5 bodů).

„Investiční gramotnost je důležitá, protože pomáhá lidem lépe zvládat rizika a finančně se připravit na budoucnost. Meziroční pokles ale ukazuje, že v době růstů na akciových trzích se v lidech může vytvořit falešný pocit bezpečí a snížit zájem o vzdělávání v oblasti investic. Lidé pak mohou podceňovat rizika a jsou náchylnější k tomu dělat v investicích chyby. Pravidelné sledování investiční gramotnosti pomáhá odhalit slabiny a pracovat na jejich zlepšení, což je klíčové pro finančně stabilnější budoucnost Čechů,” komentuje zakladatel investiční platformy Portu Radim Krejčí.

Průzkum rovněž odhalil, že investiční gramotnost klesla podruhé v řadě na Slovensku, kde dosahuje hodnoty 92,7 bodů (97,3 v roce 2023 a 98,8 v roce 2022). Výrazný náskok Čechů v investiční gramotnosti před Slováky může být způsoben lepším přístupem tuzemských občanů ke vzdělání v oblasti financí a investic, příkladem je třeba vznik poměrně velkého množství nezávislého vzdělávacího obsahu.

„Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 246 000 na 766 000 Kč. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření v přepočtu ze 128 000 na 220 000 Kč,” říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Průměrný Čech je podle Kovandy dnes zhruba 3,5krát bohatší než průměrný Slovák, pokud se sečte movitý a nemovitý majetek a odečtou dluhy. „V roce 2013 byl přitom průměrný Čech bohatší jen ani ne dvakrát. S daleko rychlejším růstem bohatství se Češi musí přirozeně více než Slováci starat o to, jak své volné prostředky také investovat a dále zhodnotit. A také mají více majetku, který vůbec mohou zhodnocovat. Proto je přirozené, že více rozvíjejí svoji investiční gramotnost. V jistém smyslu prostě musí. Pokud tedy nechtějí o svůj získaný majetek přijít nebo pokud jej nechtějí neproduktivně nechávat ležet ladem,” vysvětluje Kovanda.

^REKLAMA

Pokles investiční gramotnosti napříč Českem

Zhoršení investičních znalostí bylo zaznamenáno jak u mužů, tak u žen. Muži si stále vedou lépe, s průměrným skóre 125,7 bodů oproti 88 bodům u žen, kde se znalosti propadly dokonce pod úroveň z roku 2022. Pokles investiční gramotnosti byl evidován napříč všemi věkovými kategoriemi. Nejlépe si vedou lidé ve věku 45–53 let, naopak nejmladší kategorie 18–26 let dosáhla nejnižšího skóre.

„Investování se v poslední době stává velmi populárním tématem napříč celou společností. Díky makroekonomickým podmínkám v nedávném období a v kombinaci se silnou kampaní prakticky všech subjektů, které investice nabízejí, se do investování pouští čím dál více lidí. Nejde tak již jen o doménu lidí s vyšším vzděláním, a tudíž vyšším povědomím o rizicích. Za mě proto horší výsledek indexu není zase až takovým překvapením,” doplňuje Jiří Kovařík, ředitel externí komunikace Burzy cenných papírů Praha.

Praha zůstává regionem s nejvyšší investiční gramotností (129,6 bodů), kde dokonce došlo k mírnému zlepšení. Na opačném konci spektra je Královéhradecký kraj (93,4 bodů), následovaný Ústeckým (94,9 bodů) a Olomouckým krajem (95,3 bodů).

Nejvyšší investiční gramotnost mají lidé s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé měst s více než 100 tisíci obyvateli, přičemž obě tyto skupiny zaznamenaly meziroční nárůst svých znalostí. Lidé s nižším vzděláním a z menších měst si naopak pohoršili, což signalizuje rozevírání nůžek u těchto dvou skupin. Rozdíl mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (143,6 bodů) a základním vzděláním (77,5 bodů) je propastný. Investiční gramotnost také koreluje s příjmem. Lidé s měsíčním příjmem do 15 000 Kč dosáhli průměru 91,3 bodů, zatímco ti s příjmem nad 100 000 Kč dosáhli 187,9 bodů.

„Regionální rozdíly v investiční gramotnosti v České republice jsou příkladem toho, jak socioekonomické faktory ovlivňují úroveň finančních znalostí,” říká člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal, který přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. „Praha vyniká díky koncentraci vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a dostupnosti skvělého vzdělávání. Naopak regiony s nižšími průměrnými příjmy a méně kvalitním vzděláním zůstávají na chvostu. Index investiční gramotnosti výmluvně ukazuje, jak důležité je se regionálním rozdílům věnovat. A jako pro rodáka z Ústeckého kraje je to pro mě i téma osobní,” dodává Stroukal.

^REKLAMA

Češi se v investicích orientují nebo si to alespoň myslí

Průzkum odhalil, že přibližně tři čtvrtiny lidí mají povědomí o rozdílu mezi spořením a investováním a o vztahu mezi rizikem a výnosem. 8 z 10 Čechů rozumí vlivu inflace, za což s trochou nadsázky vděčí období silného zvyšování cen mezi lety 2022–2023. Výrazně vzrostlo povědomí o principu diverzifikace, každý 6. občan ví, že sázkou na jednu kartu riskuje vysokou kolísavost. Češi se však hůře orientují v problematice složeného úročení (45 %), počítání s procenty (39 %) a vlivu směnného kurzu na investice (43 %).

Problematika historické výnosnosti a budoucích výnosů zaznamenala silný pokles. I z důvodu růstové trajektorie uplynulých 2 let si polovina Čechů myslí, že pokud se cena akcie jeden rok zhodnotila, je další růst zaručený. Pouze 37 % respondentů správně uvedlo, že neexistuje pojištění proti poklesu akciového trhu, 15 % lidí se mylně domnívá, že proti poklesům chrání Česká národní banka. Dále dvě třetiny Čechů nezná správnou sazbu pro zdanění příjmů z cenných papírů.

„Největší problém dělá Čechům porozumění nemožnosti předpovídání budoucích výnosů na základě historické výkonnosti. V období rostoucích trhů totiž spoléhají na to, že růst bude pokračovat i nadále. První propad poté může způsobit vylekání vedoucí až k zanevření na investice. Je třeba stále opakovat, že propady k investování patří. Dlouhodobým investorům, kteří to pochopí, mohou trhy přinést průměrné zhodnocení ve výši 7–10 % ročně,” doplňuje analytik Portu Lukáš Raška.

Meziročně kleslo sebevědomí v oblasti investic, když se za znalého investora považuje pouze 26,9 % oproti loňským 33,7 %. Avšak vysoké sebevědomí neodpovídá skutečným znalostem. Jedinci, kteří se považují za „velmi znalé“, často zaostávají za těmi, kteří se označují jako „relativně“ či „spíše“ znalí. Naopak, tři čtvrtiny Čechů se považují za investičně „nepříliš“ znalé nebo „zcela“ neznalé.

Muži sami sebe považují za znalejší investory oproti ženám, což odpovídá jejich vyšším znalostem, zatímco ženy si v investování stále nevěří.

„Sebevědomí je dobrý sluha, ale zlý pán. Ti, co si v investicích věří nejvíce, ve skutečnosti zaostávají ve znalostech oproti těm umírněnějším. Jde o přesnou ukázku Dunning-Krugerova efektu,” upozorňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR.

Nedostatečné vzdělávání jako důsledek optimistických trhů?

Pokles investiční gramotnosti může být způsoben falešným pocitem bezpečí, kdy růst akciových trhů a klesající úrokové sazby vytvářejí iluzi, že investování nevyžaduje hlubší pochopení. Lidé pak méně vnímají potřebu dalšího vzdělávání. Rostoucí trhy mohou navodit dojem, že investování je snadné a méně rizikové, což snižuje motivaci pochopit jeho komplexitu. Tento optimismus spolu s menší potřebou vzdělávání může paradoxně vést k poklesu investiční gramotnosti i za příznivých tržních podmínek.

Pro zlepšení investiční gramotnosti je klíčové pokračovat ve vzdělávání a zdůrazňovat rizika spojená s investováním. Vzdělávání podporuje schopnost analyzovat investiční příležitosti, snižuje impulzivní rozhodnutí a povzbuzuje k dlouhodobému plánování.

„Turbulentní situace uplynulých tří let má zásadní vliv na znalosti a zájem lidí o investování. Krizové roky pozitivně ovlivňují vědomosti lidí, kteří si díky vlastní zkušenosti lépe uvědomují rizika, ale i přínosy investování. Naopak pokles investiční gramotnosti může být důsledkem iluzorního pocitu bezpečí vyvolaného růstem trhů. Tento fenomén paradoxně snižuje motivaci k dalšímu vzdělávání. Abychom tuto situaci napravili, je nezbytné intenzivně pokračovat ve vzdělávacích aktivitách,“ uzavírá analytik Portu Lukáš Raška.