CZK/€ 24.315 +0,06%

CZK/$ 20.652 -0,09%

CZK/£ 27.744 +0,24%

CZK/CHF 25.999 +0,10%

19. 08. 2021

Inflace v eurozóně nad cílem ECB, ale vypovídá to vůbec o něčem?

 

Inflace je na vzestupu nejenom u nás, ale i v dalších unijních zemích. Už bleskový odhad ukázal, že růst cen v zemích eurozóny v červenci zrychlil na 2,2 % a přestřelil tak cíl ECB, avšak jádrová inflace poklesla z předchozích 0,9 % na 0,7 %. Současná inflační vlnka jde z více než poloviny na vrub rostoucím cenám energií, kterým sekundují potraviny, alkohol a tabák.

Česko je s červencovou inflací ve výši 2,7 % v evropském žebříčku na 14. místě. Z hlediska vývoje inflace tak ČR vypadá zvenčí podstatně lépe než doma. Jde ovšem o harmonizovanou inflaci, která na rozdíl od té domácí neobsahuje jednu nyní dost významnou položku zohledňující vývoj cen bydlení. Jde konkrétně o tzv. imputované nájemné. Za tímto označením se skrývají tržní ceny nových bytů a rodinných domů, náklady na samo-stavitelství, renovace, rekonstrukce a údržbu. A drobným doplňkem jsou už pak jen platby za realitní zprostředkování. Zhruba desetiprocentní podíl na spotřebitelském koši dělá z tržních cen bydlení, respektive z imputovaného nájemného v letošním roce dost zásadního inflačního hybatele. Aktuální zatím šestiprocentní meziroční růst této položky je už na celkové inflaci pořádně vidět.Harmonizovaná inflace je o vliv realitního trhu zcela oproštěna a fakticky inflační vývoj v EU či eurozóně vlastně podceňuje. Už při letmém pohledu na vývoj cen bytů v posledním roce je zřejmé, že zdražující reality nejsou zdaleka jen problémem ČR. Ceny bytů totiž letos svižně rostou i v Nizozemí (+11,3 % v Q1), v Německu (+9,4 %) nebo v Rakousku (+8,3 %), takže inflace vypočítaná bez nich může být už docela zavádějící. ECB nicméně právě takovou inflaci cíluje, a proto ignorování dění na realitním trhu jí v podstatě ulehčuje práci a umožňuje pokračovat ve stávající velmi uvolněné politice.

ECB proto dál může hovořit o možnosti krátkodobého přestřelování cíle, který nevyžaduje reakci, jak už o tom byla řeč, když představovala svůj nový koncept měnové politiky zhruba před měsícem. Harmonizovaná inflace, byť sledovaná ECB nebo používaná pro výpočet plnění jednoho z maastrichtských kritérií, se tak hodí už jen k sestavování žebříčků, ale nikoliv pro zjištění skutečného vývoje cen v té které zemi. Alespoň ne v době, kdy ceny realit každé čtvrtletí dosahují nových maxim.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Loading



 

Loading


Související články

Co by se v příštím roce mohlo stát? Šokující předpovědi pro rok 2026

Budoucnost se téměř nikdy neodvíjí jasným směrem. Ať už jde o technologie, kulturu nebo politiku, ke klíčovým změnám a razantním výkyvům dochází téměř každoročně. A právě tehdy přichází na řadu Šokující předpovědi od Saxo Bank. Nejde o domácí pohled ani o prognózu – jsou to myšlenkové experimenty […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

17. 12. 2025

Osm odpovědí, které ukazují, jak by mohl rok 2026 vypadat pro investory

Rok 2025 přinesl obrovské zhodnocení amerických technologických akcií a nová historická maxima cen drahých kovů. Byl však také poznamenán nejistotou a volatilitou. Jak by mohl vypadat rok 2026 z pohledu investora? Analytici investiční platformy XTB se podívali na výhled pro Českou republiku, hlavní světové ekonomiky a aktiva, […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

16. 12. 2025

Komentář: Optimismus investorů je již poněkud přehnaný

V posledních pěti letech došlo k inflaci téměř všeho – od spotřebního zboží, komodit až po investiční aktiva. Tato inflační epizoda byla logickým důsledkem nouzového navyšování peněz v oběhu vládami a centrálními bankami na počátku pandemie. Ačkoli se podařilo zamezit hluboké recesi, cenu za to platíme dodnes, zejména sníženým životním […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

15. 12. 2025