Investiční gramotnost se u Čechů výrazně zlepšuje, Slováci zůstávají pozadu

V investiční gramotnosti se v ČR nejvíce zlepšují mladí lidé a čtyřicátníci. Naopak na Slovensku index zaznamenal u mladé generace nejhorší výsledek v porovnání s minulým měřením. Stále však platí, že sebevědomí neodpovídá znalostem. Ukazují to aktualizovaná data průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos na konci roku 2022.

Indexem investiční gramotnosti měříme, jak lidé rozumí investicím a jak dokážou přijímat správná rozhodnutí při zhodnocování svých financí. Úvodní hodnota indexu byla stanovena na 100 bodů u obou zemí. Tato „startovací čára“ se mění, pokud se vědomosti postupem zlepšují, index stoupá, když se horší, index klesá. V obou zemích se však úroveň vědomostí od začátku liší. Průměrný Čech věděl při prvním průzkumu o investování více než průměrný Slovák. Tedy vědomosti, které na Slovensku stačily na 100 bodů, nestačily v České republice. A naopak. Abychom mohli obě země porovnat, čísla jsme přepočítali tak, že zohledňují stejnou úroveň vědomostí. Z tohoto důvodu je index na Slovensku zobrazován na necelých 100 bodech. Zdánlivá složitost této metodiky však znamená, že jsme obě země skutečně zodpovědně porovnali, nikomu nic neubrali, nikomu nic nepřidali.

„Vyšší nárůst investiční gramotnosti v České republice v porovnání se Slovenskem může pramenit i z toho, že Česko v uplynulém roce vykázalo o něco vyšší inflaci než Slovensko, takže to, jak ochránit své úspory tu bylo ještě o něco silnějším tématem než tam. Inflace v České republice činila dle harmonizovaného ukazatele Eurostatu takřka 15 procent, zatímco na Slovensku dle téhož ukazatele zhruba 12 procent,” vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Ženy se stále zlepšují, i když si příliš nevěří

Znalosti žen se oproti prvnímu měření výrazně zlepšily v obou zemích, a to napříč všemi otázkami. Muži však mají v investiční gramotnosti před ženami stále náskok, i když rozdíl se postupně snižuje (50 % v roce 2021 vs 30% rozdíl k poslednímu měření v ČR). I když se za zcela nezkušené či neznalé považuje o 5 % žen méně než při posledním měření, celkově si ženy v investování nevěří. A to ani navzdory zlepšujícím se znalostem.

^REKLAMA

Na Slovensku investiční gramotnost mužů klesla meziročně o necelé procento, ženám o 2,6 % stoupla. Za nepříliš zkušené či úplně nezkušené investorky se považují více než dvě třetiny žen, u mužů je to polovina z nich. „Investice stále nejsou pro ženy tím nejpřitažlivějším tématem, často ho považují za dominantu mužů. Navíc tráví spoustu času vedením domácnosti a péčí o děti, nezbývá jim pak tolik času řešit své finance,“ říká Anna Kortusová, analytička Portu.

„V poslední době ale dochází k určitému posunu, je vidět, že investování se stále více dostává do povědomí žen, mění se stereotypy. Nejistá doba je nutí více myslet na budoucnost, vytvářet si rezervy pro neočekávané situace, pro zajištění na stáří nebo pro děti do budoucna,“ dodává Kortusová.

Nejvíce se zlepšují mladí Češi, z posledního místa poskočili na první

V investiční gramotnosti se v České republice nejvíce zlepšují mladí lidé a čtyřicátníci. Důvodem je řešení osobní finanční situace s ohledem na vysokou inflaci a úrokové sazby. Mladí lidé se tématu investic více věnují a informace si aktivně vyhledávají prostřednictvím médií či podcastů. „Těší mě viditelný pozitivní trend u mladé generace,” říká Jiří Kovařík, mluvčí BCPP. Také vliv osobní zkušenosti s propadem vlastních investic zvyšuje povědomí o diverzifikaci rizik a vlivu inflace na úspory. „Je dobré vidět, že si mladí investoři osvojují znalosti, nacházejí ponaučení ve vlastních chybách a dokáží podle toho upravovat své investiční návyky,“ dodává Kovařík.

Na Slovensku naopak mladá generace zaznamenala nejhorší výsledek v porovnání s minulým měřením, a to navzdory vysokému zájmu o investování.  Propad nastal u věkové kategorie 36–44 let, zlepšení se projevilo u generace ve věku 27-35 let a 45+. „Škoda, že ke zlepšení nedošlo i u mladé generace a lidí ve věku 36 až 44 let,“ komentuje Eva Sadovská, analytička společnosti WOOD & Company. Dodává, že právě v době rekordně vysoké inflace je investování jedním z klíčových nástrojů, jak z dlouhodobého hlediska držet krok s inflací, ideálně ji porazit. „Detailnější otázky ale ukázali, že Slováci základním principům investování stále dostatečně nerozumí, nebo si nevěří,“ říká Sadovská.

Potvrzují se výsledky z předchozích měření – nejlepší investiční gramotnost je v hlavních městech Praha a Bratislava. Nejslabšími regiony zůstávají v ČR Karlovarský kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj, Ústecký kraj a Olomoucký kraj. Na Slovensku zaznamenaly stejně jako při minulém měření nejhorší výsledky východní regiony – Košický a Prešovský kraj, nově i Trnavský kraj.