Lucemburk – Česká republika je šestnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Alespoň pokud to posuzujeme podle hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS).
Podle čerstvě zveřejněných čísel Eurostatu za loňský rok se Česko v tomto ukazateli dostalo na 84 procent průměru EU. Pokračuje tak v „dohánění Evropy“ – v roce 2013 totiž český HDP na hlavu dosahoval podle nyní revidovaných údajů 82 procent průměru EU (podle loni zveřejněných údajů Eurostatu jen 80 procent). Předkrizovým rekordem bylo podle revidovaných údajů také 84 procent v roce 2007.
Standard kupní síly (PPS) je měřítko, které se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.
V kupní síle jsme desátí od konce
Samotný ukazatel HDP ovšem informuje pouze o tom, co se na daném trhu vyrobí, a zdaleka nevypovídá o všech ekonomických aktivitách – například nezahrnuje šedou ekonomiku, neplacenou práci doma či „neviditelné škody“, jako je znečišťování prostředí.
Stejně tak neříká, co si mohou domácnosti a firmy ze svého příjmu doopravdy pořídit. Eurostat proto využívá AIC neboli ukazatel „skutečné individuální spotřeby“. Ta se skládá ze zboží a služeb, které jednotlivci skutečně zkonzumovali – bez ohledu na to, zda je zaplatili oni, vláda, nebo neziskové organizace.
V tomto žebříčku se Česko nachází až na 19. místě. Před něj se dostaly například Kypr, Malta, Řecko i Litva. Oproti roku 2013 si nicméně Česko loni polepšilo o tři místa a hodnota ukazatele AIC vzrostla ze 72 na 75 procent průměru EU.
Porovnání za rok 2014 (průměr EU = 100 %)
| Země | AIC na obyvatele | HDP na hlavu |
| 1. Lucembursko | 140 % | 263 % |
| 2. Německo | 123 % | 124 % |
| 3. Rakousko | 121 % | 128 % |
| 4. Dánsko | 115 % | 124 % |
| 5. – 7. Belgie | 114 % | 119 % |
| 5. – 7. Švédsko | 114 % | 124 % |
| 7. Velká Británie | 114 % | 108 % |
| 8. Finsko | 113 % | 110 % |
| 9. – 10. Francie | 112 % | 107 % |
| 9. – 10. Nizozemsko | 112 % | 130 % |
| 11. Itálie | 98 % | 97 % |
| 12. Irsko | 93 % | 132 % |
| 13. Kypr | 91 % | 85 % |
| 14. Španělsko | 90 % | 93 % |
| 15. – 16. Řecko | 83 % | 72 % |
| 15. – 16. Portugalsko | 83 % | 78 % |
| 17. Litva | 80 % | 74 % |
| 18. Malta | 78 % | 85 % |
| 19. Česká republika | 75 % | 84 % |
| 20. – 22. Polsko | 74 % | 69 % |
| 20. – 22. Slovinsko | 74 % | 83 % |
| 20. – 22. Slovensko | 74 % | 76 % |
| 23. – 24. Estonsko | 65 % | 73 % |
| 23. – 24. Lotyšsko | 65 % | 64 % |
| 25. Maďarsko | 62 % | 68 % |
| 26. Chorvatsko | 59 % | 59 % |
| 27. Rumunsko | 55 % | 54 % |
| 28. Bulharsko | 49 % | 45 % |
Zdroj: Eurostat
Míra nejvyšší a nejnižší individuální spotřeby v EU se lišila téměř trojnásobně, když v nejchudším Bulharsku činila 49 procent průměru EU a v nejbohatším Lucembursku 140 průměru.
„Podle statistik AIC je na tom Řecko možná lépe než Česko, ale hodnotit životní úroveň podle takového ukazatele je hodně zrádné. Neříká to ještě nic o nezaměstnanosti,“ říká analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Pomohla i řecká krize
Zvýšení ukazatele HDP na obyvatele na 84 procent unijního průměru je zatím nejlepším výsledkem České republiky. A protože v letošním prvním čtvrtletí rostla tuzemská ekonomika o 4,2 procenta, lze čekat, že „sbližování se Západem“ bude pokračovat.
Za dohánění vděčí Česko jednak oživení německé ekonomiky, ale paradoxně i řecké krizi. „Jedním z důvodů je pomyslná koule na noze EU v podobě Řecka a zemí periferie, které průměr EU hodně tlačí dolů a nám se roste snáze,“ vysvětluje Kozub.
Podle Lukáše Kovandy ze společnosti Roklen může vděčit i tolik kritizovaným zásahům vlády Petra Nečase. „Je to jako při běhání. Sprint stojí více sil a bolesti než pohodlný výklus. Takové Polsko dohání EU od svého přistoupení k celku v roce 2004 dvojnásobnou rychlostí, než jakou ji v průměru dohání ostatní tehdy přistoupivší země včetně ČR. V rámci šokové terapie devadesátých let se tehdejším reformátorům v čele s Leszkem Balcerowiczem podařilo položit polské ekonomice velmi zdravé základy, díky nimž výborně překonala i nedávnou finanční krizi a její důsledky,“ vysvětluje.
Ze skupiny „starých“ patnácti členů EU loni Česká republika opět předehnala Řecko a Portugalsko. Například řecký HDP na obyvatele se pohyboval pouze na 72 procentech evropského průměru. Ze zemí, které vstoupily do EU až po roce 2000, se před Českou republiku stejně jako v předchozích letech dostaly Kypr a Malta. Česko se nicméně loni dostalo před Slovinsko, předtím nejúspěšnější z postkomunistických států.
Běh na dlouhou trať
Přestože se Česko přibližuje k průměru Evropské unie, oproti Lucembursku, které žebříček vede, je zdejší HDP na hlavu třetinový. Pro srovnání – v Lucembursku činí HDP na obyvatele 263 procent průměru EU. Toto číslo je však částečně dané tím, že v Lucembursku pracuje řada lidí ze sousedních států, kteří svojí činností přispívají k tvorbě lucemburského HDP. Objem výroby se tak dělí mezi menší počet osob, než kolik na ni přispělo.
Na průměr Evropské unie ale Česko podle Kozuba hned tak nedosáhne. „Pokud se nic zásadního nestane v Řecku, tak by Evropa měla jít do růstové fáze a všechny země mohou začít růst – rychleji, či pomaleji. Dohánění potom bude velmi těžké. A ve chvíli, kdy se rozběhne Německo naplno, budeme mít problém ho jednoduše dohnat,“ vysvětluje.
Další dohánění záleží podle Kovandy i na tom, zda dá současná i příští vláda přednost pohodlnému „výklusu“, tedy rozhazovačným politikám, před bolestivějším „sprintem“. „Doháníme EU tak nějak průměrným tempem a pevně věřím, že máme na to dohnat průměr už ve dvacátých letech – když ovšem budeme svolni ke sprintu,“ dodává.
