Jednodušší daňové systémy jsou výhodné i pro státní správu

Také třetí vydání analýzy Jak se platí daně 2009 bude podnětem pro pokračování dialogu mezi státní správou a podniky o dalším zlepšení daňových systémů.

Analýza vychází ze zprávy Doing Business 2009. Analyzuje daňové systémy, sleduje reformní kroky a měří výhodnost daňového systému pro středně velké místní podniky ve 181 zemích světa. Obsahuje také příklady 18 zemí, které využily informace ze zpráv Doing Business, a ukazuje, jak analýza Jak se platí daně podněcuje diskuse mezi vládou a dalšími subjekty.

Zpráva Jak se platí daně 2009 zjistila, že v letech 2007–2008:

• Celkem 36 zemí zjednodušilo své daňové systémy.
• Nejoblíbenější daňovou reformou bylo snížení sazby daně z příjmů právnických osob (21 zemí) a zlepšení elektronického podávání daňového přiznání a placení daní (12 zemí).
• Osm zemí snížilo celkový počet daní placených podniky.
• Česká republika patří mezi země, které snížily sazbu daně z příjmů právnických osob (z 24 % na 21 %). Přesto se v žebříčku celkové výhodnosti daňového systému umístila až na 118. místě.

Paul Stewart, vedoucí partner oddělení Daňových a právních služeb, PricewaterhouseCoopers Česká republika k tomu řekl: „Tento výsledek naznačuje, že jiné země provedly ještě obsáhlejší a výraznější reformy. V budoucnosti by se Česká republika měla zaměřit na zjednodušení administrativy související s placením daní, zejména z pohledu podniků. Snížení daňových sazeb je bezesporu pozitivní krok, ale jeho účinek bude ještě výraznější, bude-li spojen s reformami, které sníží administrativní náročnost výpočtu a placení daní.“ .

^REKLAMA

• V průměru tvoří daně z příjmů právnických osob jen 13 % celkového počtu daňových plateb, zabírají 26 % času potřebného na splnění všech daňových povinností a tvoří 37 % celkové daňové zátěže (v rámci případové studie použité pro výpočty).
• Odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění tvoří v průměru 34 % celkové daňové zátěže, přičemž studie bere v úvahu pouze část daně, kterou platí zaměstnavatel. Tyto daně jsou významné zejména v zemích EU, kde tvoří dokonce 65 % celkové daňové zátěže.
• V České republice tvoří daň z příjmů právnických osob 6 %, nepřímé daně 3 % a sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 40 % celkové daňové sazby, což činí celkem 49 %.

Paul Stewart dodal: „Pro zefektivnění českého daňového systému bude zřejmě zásadní právě úprava způsobu výpočtu a vybírání sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Tyto odvody dnes tvoří největší část jak celkové daňové povinnosti podniků v ČR, tak času, který potřebují na její splnění. Státní správa již připravuje opatření, která by měla podnikům snížit a zjednodušit daňovou administrativu.“

Peter Chrenko , náměstek ministra financí ČR, k výsledkům zprávy uvedl: „Ministerstvo financí si je velmi dobře vědomo, že je nezbytné modernizovat český daňový systém a zjednodušit související administrativu. V současnosti pracujeme na třech hlavních projektech, které by měly pomoci splnit tento cíl: Nový zákon o správě daní, vznik jednotného úřadu, který by spravoval všechny daně, cla, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a nový zákon o daních z příjmů. Budou-li tyto reformy schváleny, povedou bezesporu ke snížení času potřebného na splnění daňových povinností a umožní společnostem věnovat více času a zdrojů svému podnikání. První výsledky těchto reforem však můžeme realisticky očekávat nejdříve v roce 2010, a proto ministerstvo pečlivě prostuduje metodiku zprávy Doing Business s cílem nalézt opatření, která bude možno zavést ihned a která by mohla snížit množství času, potřebného ke splnění daňových povinností, o 30 % již v příštím roce."

Čtyři země Evropské unie se umístily mezi 20 zeměmi s nejvýhodnějším daňovým systémem: Irsko (6), Dánsko (13), Lucembursko (14) a Velká Británie (16). Naopak Itálie (128), Polsko (142) a Rumunsko (146) mají nejsložitější daňové systémy v EU.

Susan Symons, daňová partnerka PricewaterhouseCoopers, upozornila: „Snížení sazeb daní z příjmů právnických osob mělo v řadě zemí pozitivní dopad jak z hlediska vlád, tak z pohledu podniků, ale tento účinek by byl mnohem větší, kdyby reformy měly komplexní charakter. Reforma daňového systému by se měla týkat všech daní, nejen těch z příjmů, a měla by se zaměřit i na administrativní záležitosti a na vztah mezi vládou a podniky jako takový. To je pro efektivní daňový systém zásadní.“