"V 80. a 90. letech banky inkasovaly obrovské příjmy na restrukturalizaci státního dluhu v Latinské Americe a v Asii. Teď by to rády zopakovaly v Evropě," uvedl Klaus Regling pro Handelsblatt. Podle jeho názoru by ztráty z restrukturalizace dluhu byly pro banky ztrátové jen omezeně, zato by mohly vydělávat na poplatcích s restrukturalizací dluhu spojenými.
Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi, členové bankovní rady ECB, nedávno varovali, že restrukturalizace řeckého dluhu by zdevastovala řecký bankovní systém a mohla by ohrozit důvěru i v celou západní Evropu. Naopak podle poradců německé vlády je částečná restrukturalizace dluhu jediným řešením.
"Restrukturalizace je podle mého názoru jediná cesta, kterou se Řecko může vydat, aby pocítilo nějakou úlevu a aby se věřitelé mohli dál podílet na řešení řeckého problému," uvedl pro řecký tisk To Vima poradce německé vlády Lars Feld. Stejný názor má i Clemens Fuest, předseda poradního výboru německého ministerstva financí: "Pokud k restrukturalizaci nedojde, nejistota kolem budoucnosti řecké ekonomiky zpomalí její růst."
Řecko dluží již 340 mld. EUR, což představuje přibližně 150 % řeckého HDP. U některých splatností se výnos řeckých dluhopisů pohybuje na úrovni 25 %.
Zdroj: iHNed.cz
REKLAMA