V posledních dnech je veřejnost konfrontována se závěry některých autorů prezentujících se v českém mediálním prostoru o tom, jak nedostatečně se české banky vypořádávají se svými povinnostmi na poli uplatňování opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Autoři přitom vycházejí z tzv. FinCEN Files, tedy nezákonně uniklých a protiprávně zveřejněných materiálů a údajů ve vlastnictví Financial Crimes Enforcement Network (FinCEN), který je americkou obdobou zdejšího Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Má se jednat o celkem 2100 dokumentů týkajících se transakcí, které se měly odehrát v letech 2000-2017. S těmito nezákonně získanými dokumenty pracuje Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Ti si pro svou publikační činnost vybrali jen určitou část takto získaných dokumentů a ve vztahu k veřejnosti pracují pouze s ní. ICIJ zároveň výslovně uvádí, že nehodlá zveřejnit celý rozsah úniku informací FinCEN, ani nezpřístupní jednotlivé dokumenty či údaje. Důležité je poznamenat, že sama ICIJ na svých webových stránkách uvádí, že „předmětné transakce nezbytně nepředstavují důkaz o páchání trestné činnosti nebo o jiném protiprávním jednání“.
Z dosud publikovaných výstupů, ale i z výše popsaného modu operandi ICIJ lze vyslovit pochybnosti například o tom, nakolik uniklé dokumenty popisují příslušné transakce v jejich celistvosti. Tím je myšleno třeba to, že daná transakce nemusela v určité své fázi vykazovat znaky podezřelého obchodu, a tudíž ani nepodléhala oznamovací povinnosti ze strany banky.
To nicméně některým autorům nebrání ve zcela paušálních tvrzeních o tom, že „se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska – ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem, nebo z úplatků pro celníky“, popř. z jiných zemí, jmenovitě z Číny nebo Ázerbajdžánu.
Proti takovýmto tvrzením se velmi důrazně ohrazujeme. Pokud autoři těchto výroků disponují důkazy či indiciemi nasvědčujícími tomu, že v konkrétním případě byla páchána trestná nebo jinak nezákonná činnost, nechť je poskytnou příslušným orgánům veřejné moci.
Finanční instituce, jako jedny z mnoha kategorií tzv. povinných osob, se v oblasti boje proti praní špinavých peněz řídí zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten finančním institucím stanoví jasné povinnosti a předepisuje také závazné postupy pro případ, že banka zaznamená transakci naplňující některý ze znaků podezřelého obchodu. Bližší popis těchto povinností a procedur naleznete na stránkách České bankovní asociace.
Česká bankovní asociace nemá sebemenší náznak informace o tom, že by proti kterékoli její členské bance bylo vedeno sankční řízení, jehož předmětem by bylo porušení povinností vyplývajících z právních předpisů proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
České banky se požadavky AML legislativy řídí, aktivně spolupracují s ČNB, FAÚ i s orgány činnými v trestním řízení. Svědčí o tom mimo jiné následující:
| Za období od 1. 1. 2000 do 30. 6. 2020 zaslaly banky Finančnímu analytickému úřadu celkem 42 562 oznámení podezřelých obchodů. Od začátku roku 2016 do poloviny roku 2020 to přitom bylo 12 438 podnětů. V posledních letech se počet podání blíží třem tisícům ročně. Zdroj: Finanční analytický úřad |
Autor: Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA
