Není tedy divu, že ministerstvo financí (i přes přebytkové rozpočty) zatím nijak nespěchalo se splácením veřejného dluhu. Peníze půjčené za “výrazně” záporný výnos je schopné uložit za kladnou nulu u ČNB a na rozdílu vydělat.
Proč jsou české výnosy tak nízko? Primárně kvůli sázkám na zisky koruny po vypnutí intervencí. Ty na začátku roku výrazně zesílily – odhadujeme, že v průběhu prvního týdne činily intervence v průměru okolo 1 miliardy eur denně a na začátku druhého lednového týdne soudě podle přírůstků likvidity tlak ještě zesílil (za pondělí odhadem až 2 miliardy eur). ČNB tak z trhu musela od začátku roku pravděpodobně odsát eura, která se objemem již blíží ročnímu přebytku českého zahraničního obchodu. Velká část nových peněz končí přímo nebo nepřímo v českých vládních dluhopisech. I proto jejich podíl na celkovém českém dluhu dál narůstá – na konci roku 2016 vzrostl nad 30 % (z cca 20 % na konci roku 2015).
Situace se může změnit až ve chvíli, kdy Česká národní banka dovolí koruně posílit do té míry, že investoři přestanou sázet na další zisky koruny – poptávka po dluhopisech by pak měla zeslábnout. Druhou možností je, že to investoři se sázkami na zisky koruny jednoduše přeženou. Sami pak budou chtít v určitou chvíli (před nebo po vypnutí intervencí) své dlouhé pozice v CZK přivřít – i pak může poptávka po českých dluhopisech načas ochladnout. Pokud budou otevřené korunové pozice narůstat dál takovým tempem jako doposud, není takový scénář vůbec mimo hru…
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
