Praha – Češi si mohou z výplaty koupit jen zhruba polovinu zboží a služeb oproti průměrnému Evropanovi. Tuzemská kupní síla je až 26. největší v Evropě, lépe jsou na tom mimo jiné i Slováci, Litevci či Estonci. Vyplývá to ze studie společnosti Incoma GfK.
Podle studie mají letos české domácnosti k dispozici o 46,7 procenta méně finančních prostředků než průměrný obyvatel Evropy, přičemž do porovnání se počítají nejen členské země Evropské unie. Ve srovnání s rokem 2010 navíc kupní síla Čechů klesla – zatímco tehdy se pohybovala na 57,7 procenta průměru Evropy, letos už to bylo jen 53,4 procenta.
Hlavním důvodem, proč se kupní síla Čechů snížila, je podle autorů žebříčku loňská intervence České národní banky. Ta oslabila korunu, a zdražila tak nákupy v zahraničí.
Největší kupní síla v Evropě:
| Země | Kupní síla (% evropského průměru) |
| 1. Lichtenštejnsko | 418,3 % |
| 2. Švýcarsko | 283,4 % |
| 3. Norsko | 233,1 % |
| 4. Lucembursko | 220 % |
| 5. Dánsko | 168,1 % |
Zdroj: Incoma GfK
Vůbec nejvyšší kupní silou se mohou chlubit v Lichtenštejnsku, kde index činí 418,3 procenta evropského průměru. Na druhém místě jsou Švýcaři a třetí Norové. Z Evropské unie se nejlépe daří Lucembursku, které je čtvrté a kupní síla tu představuje 220 procent evropského průměru.
Hůře než Češi se mají lidé jen v šestnácti evropských zemích, mezi nimi je i Lotyšsko, Polsko a Maďarsko.
Nejslabší kupní síla v Evropě:
| Země | Kupní síla (% evropského průměru) |
| 1. Moldávie | 10,1 % |
| 2. Ukrajina | 12,5 % |
| 3. Albánie | 17,4 % |
| 4. Bělorusko | 18 % |
| 5. Kosovo | 20,6 % |
Zdroj: Incoma GfK
Srovnání zemí podle kupní síly obyvatel sestavuje i Eurostat, který využívá AIC neboli ukazatel „skutečné individuální spotřeby“. V tomto žebříčku je Česko 22. v Evropské unii, za Slovinskem, Polskem, Slovenskem i Litvou a celkově se nachází na 72 procentech průměru EU.
Náskok Prahy klesá
Velké rozdíly panují i v rámci samotného Česka. Nejvyšší kupní sílu vykazuje Praha, kde má index hodnotu 130,1 procenta českého průměru, následuje Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku se nacházejí Ústecký a Moravskoslezský kraj. V obou se kupní síla pohybuje pod devadesáti procenty republikového průměru.
Náskok Prahy se postupně snižuje, naopak bohatne prstenec obcí v těsném zázemí hlavního města. Významnou koncentrací vyšších příjmových kategorií se vyznačují zejména Roztoky, Úvaly, Černošice, Jesenice u Prahy, Čelákovice či Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, uvádějí autoři studie ze společnosti Incoma GfK
Kupní síla v krajích České republiky:
| Kraj | Kupní síla (% průměru ČR) |
| 1. Hl. m. Praha | 130,1 % |
| 2. Středočeský | 106,4 % |
| 3. Plzeňský | 100,9 % |
| 4. Karlovarský | 99 % |
| 5. Jihomoravský | 98,1 % |
| 6. Královéhradecký | 97,2 % |
| 7. Jihočeský | 96,8 % |
| 8. Vysočina | 95,4 % |
| 9. Liberecký | 95 % |
| 10. Zlínský | 92,8 % |
| 11. Pardubický | 91,9 % |
| 12. Olomoucký | 90,9 % |
| 13. Moravskoslezský | 89,9 % |
| 14. Ústecký | 89 % |
Zdroj: Incoma GfK
Města s nejvyšší úrovní kupní síly:
| Velikost sídla | Město |
| 50 až 400 tisíc obyvatel | Plzeň (109,6) |
| 20 až 50 tisíc obyvatel | Mladá Boleslav (108,8) |
| 10 až 20 tisíc obyvatel | Brandýs n. L.- St. Boleslav (122,6) |
| 5 až 10 tisíc obyvatel | Roztoky (125,9) |
| 1 až 5 tisíc obyvatel | Husinec (u Prahy) (123,8) |
Zdroj: Incoma GfK
Města s nejnižší úrovní kupní síly:
| Velikost sídla | Město |
| 50 až 400 tisíc obyvatel | Karviná (85,9) |
| 20 až 50 tisíc obyvatel | Orlová (86,3) |
| 10 až 20 tisíc obyvatel | Bílina (84,0)) |
| 5 až 10 tisíc obyvatel | Postoloprty (77,1) |
| 1 až 5 tisíc obyvatel | Obrnice (64,0) |
Zdroj: Incoma GfK
