Letos se celosvětově v insolvenci ocitne více společností, než se očekávalo

Allianz Trade ve své nejnovější zprávě o globální platební neschopnosti odhaluje závažnější výhled pro globální podnikatelské prostředí, přičemž se předpokládá, že platební neschopnost v roce 2024 vzroste o 11 %, což je ještě prudší nárůst, než se předpokládalo na začátku roku, kdy prognózy předpovídaly růst o 9 % s následnou stabilizací v roce 2025. Poslední vývoj však ukazuje méně pozitivní vývoj nejenom pro letošní rok, ale i pro rok 2025, kdy by mělo dojít k ročnímu navýšení insolvencí společností o 2 % a stabilizace by měla následovat až v roce 2026.

„Větší nárůst insolvencí podniků je částečně způsoben stále utlumenou globální poptávkou, přetrvávající geopolitickou nejistotou a nerovnoměrnými podmínkami financování. Lze ji také vysvětlit ,nahromaděním‘ insolvencí, protože podniky již nejsou chráněny podpůrnými opatřeními zavedenými během pandemie a energetické krize. Proto budou země představující více než polovinu světového HDP v roce 2024 zasaženy dvouciferným nárůstem insolvencí a dvě třetiny z nich mohou letos překonat jejich počet insolvencí před pandemií. Stavebnictví, maloobchod a služby byly zasaženy nejsilněji, a to jak z hlediska četnosti, tak i závažnosti“, vysvětluje Kateřina Kirakosjan, vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade.

Za větším nárůstem platební neschopnosti podniků, než se očekávalo, stojí zejména západní Evropa, kde analýza Allianz Trade předpokládá, že rok 2024 skončí dalším nárůstem insolvencí podniků o 14 %. „Největší nárůst by měl být zaznamenán v Nizozemsku (35 %), Irsku (33 %) a Švédsku (29). Dvojciferný nárůst se týká i hospodářských tahounů Německa (25 %), Francie (18 %) a Itálie (22 %). Naopak země mimo EU jako Velká Británie a Norsko zaznamenaly poměrně malý narůst, a to o 5 % resp. 3 %. Počet insolvencí klesá ve sledovaném regionu pouze v Dánsku, kde by měl být počet insolvencí společností menší o 16 %“, říká Kateřina Kirakosjan.

Velký nárůst má nejsilnější ekonomika světa – USA. V případě Spojených států dojde v roce 2024 k nárustu o 31 %, ale z hlediska trendu se jedná o menší růst, než v roce 2023, kdy oproti předešlému roku došlo k raketovému navýšení o 41 %. Analýza předpokládá, že v následujícím roce bude růst činit 12 % a v roce 2026 naopak dojde ke snížení počtu podniků v platební neschopnosti o 4 %.

^REKLAMA

Další nárůst insolvencí podniků může být jedním z klíčových faktorů na zvýšení nezaměstnanosti. Jen v Evropě a Severní Americe ohrozí v příštím roce více než 1,6 milionu pracovních míst. „Tato hodnota je vypočtena na základě podílu podniků, které okamžitě přejdou do fáze likvidace (v průměru 70 %), a podílu propuštěných osob ve fázi restrukturalizace (přibližně 35 %). Hlavními ohroženými odvětvími jsou opět stavebnictví, maloobchod a služby. Ohrožená pracovní místa odpovídají téměř 8 % celkového počtu nezaměstnaných v Evropě a USA a představují desetileté maximum.

Nárůst společností v platební neschopnosti se nevyhne ani Česku. „Letos očekáváme navýšení insolvencí podniků o 10 % oproti předchozímu roku. Mělo by se však jednat o vrchol nárůstu. Naopak v roce 2025 očekáváme snížení insolvencí o 5 % v roce 2025 a o3 % v roce 2026. Snížení počtu insolvencí oproti předchozímu se letos ve střední Evropě dočká Maďarsko (25 %), kde však loni došlo k zcela zásadnímu nárůstu o 146 %,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.

Jedním z faktorů, od kterého se očekává, že by mohl ovlivnit vývoj insolvencí podniků je snižování úrokových sazeb. „Postupné uvolňování měnové politiky by sice mohlo přinést určitou úlevu, ale pro podniky, které se potýkají s problémy, to nemusí být záchrana. Nižší úrokové sazby sice snižují výpůjční náklady, zlepšují peněžní toky a zvyšují ziskovost, ale nemohou plně vyřešit finanční problémy, které se nad podniky vznášejí. Podniky již snižují zadlužení a přizpůsobují se vysokým sazbám. Naše analýza naznačuje, že současný cyklus uvolňování sazeb (-2 p.b. do září 2025) by vedl ke snížení trendu platební neschopnosti o -4 p.b. díky vyšším maržím (až +2 p.b. v Německu, +4 p.b. ve Francii, +3 p.b. ve Velké Británii a +2,8 p.b. v USA). To by však jen mírně kompenzovalo celkový nárůst například v USA a posílilo pokles ve Francii,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.