Jak reagují na krizi média?
Výzkum Ipsos Tambor proběhl v prvním zářijovém týdnu a zčásti navázal na podobný výzkum z dubna 2009. Zářijového výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 976 respondentů ve věku od 18 do 79 let.
Výsledky ukázaly, že mezi obyvateli obecně převažuje pesimistická nálada vůči politikům. Celých 77 % dotázaných nedůvěřuje vládním opatřením na zmenšení dopadů ekonomické krize. Přitom 37 % dotázaných dokonce uvedlo, že jsou tato opatření zcela nedostatečná. Více skeptičtí jsou v tomto směru ženy a lidé ve věku od 45 do 64 let.
Pokud jde o úlohu politiků v době krize, pouze 2 % respondentů se domnívají, že politici při řešení krize pomáhají. Nejčastěji, a to v 70 % případů, lidé poukazují na to, že politici reálně nepomáhají, pouze o tom mluví anebo pomáhají jenom velmi málo. Lidé nad 35 let jsou pak obecně více nespokojeni s výkony politiků než mladší generace. Častěji se domnívají, že politici nepomáhají zlepšit ekonomickou situaci a nepodnikají pro nápravu konkrétní kroky.
Jestliže by se v dohledné době konaly parlamentní volby, 45 % dotazovaných uvedlo, že při volbách budou přihlížet k programům politických stran jak řešit ekonomickou krizi. Zároveň 18 % respondentů deklarovalo, že tato řešení budou jedním z hlavních kritérií volby politické strany. Ženy častěji než muži uvádějí, že k řešení krize přihlédnou, nicméně to pro ně nebude rozhodující aspekt.
Podle názoru 65 % lidí politické strany nenabízejí adekvátní plány na řešení krize. Plány obou nejsilnějších stran ODS a ČSSD na řešení krize získaly shodně podporu 13 % respondentů. Při pohledu na dvě nejsilnější strany je patrné, že z hlediska řešení ekonomické krize muži věří více ODS a ženy ČSSD a zároveň s rostoucím věkem klesá přízeň k ODS a naopak narůstá důvěra v ČSSD.
REKLAMA
Pozornost, kterou krizi věnují média, je podle více než poloviny dotazovaných přiměřená. Tento názor sdílí 58 % obyvatel. Ženy zastávají tento názor častěji než muži, kteří se v 35 % případů domnívají, že se média věnují krizi příliš mnoho. Naopak 23 % starších lidí nad 64 let by uvítalo, kdyby se média krizi věnovala více.
Podle 46 % lidí jsou informace, které o krizi přinášejí média, srozumitelné. Častěji to uvádějí muži než ženy. Srozumitelnost a využitelnost informací o krizi klesá přímo úměrně se vzděláním, méně vzdělaní lidé rozumějí informacím méně a jsou schopni je méně využít. Stejně tak sledování tohoto tématu klesá spolu se vzděláním. Pouze 6 % populace vnímá informace o krizi v médiích jako nesrozumitelné.
Výzkum také zjišťoval, jak lidé v době probíhající krize důvěřují bankám. Bankám podle výsledků výzkumu plně anebo částečně důvěřuje 83 % dotazovaných. Naproti tomu bankám zcela nedůvěřuje pouze 14 % obyvatel. Větší důvěru v banky projevují muži a příslušníci mladší generace do 34 let.
Ztráty zaměstnání v důsledku ekonomické krize se podle zjištění výzkumu v současné době obává 26 % lidí. Nejvíce ohroženi ztrátou práce se cítí vyučení zaměstnanci a pracovníci se základním vzděláním. Mezi vysokoškoláky připouštějí ztrátu zaměstnání pouhá 3 % dotazovaných.
REKLAMA
Výzkum porovnával také vývoj spotřebitelského chování od dubna do září 2009. Podle v září zjištěných údajů ubývá lidí, kteří hodlají z důvodu krize snižovat své celkové výdaje. Od dubna tento počet klesl z 48 % na 43 %. O stejný pětiprocentní rozdíl stoupl naopak zájem o vyhledávání slev a výhodných nákupů. Nejvíce za uplynulé období posílilo procento těch, kteří na krizi reagovat již nijak nebudou, jejich počet stoupl z 22 % na 33 %. Počet lidí, kteří budou spořit a ukládat si peníze, stoupl za tuto dobu z 31 % na 35 %.
V době ekonomické krize lidé nejvíce plánují ušetřit na energiích, na dovolené, na návštěvách restaurací a na oblečení. Omezování výdajů se téměř vůbec netýká léků, léčiv a vitamínových přípravků. Spotřebitelský úvěr v současné době splácí téměř třetina (31 %) obyvatel. Pořízení spotřebitelského úvěru avizují pouze 4 % dotázaných.
Exkluzivní výzkum pro Zlatou korunu přináší i jeden z prvních průzkumů, který zjišťuje spotřebitelské nálady před letošními Vánocemi. Ani krize nezlomila ochotu lidí na Vánoce utrácet. Na Vánoce si bude šetřit 53 % dotazovaných, přičemž ženy hodlají šetřit častěji než muži. Šetřit si na Vánoce nemá zapotřebí 29 % lidí. Naopak 17 % lidí, kteří nemají z čeho šetřit a peníze si půjčovat nechtějí, se bude muset letos uskromnit. Jen 1 % přiznalo, že by si na Vánoce půjčili.
S krizí média spojovala především firmy, nezaměstnanost a šrotovné
Mediální analýza zpracovaná exkluzivně pro Zlatou korunu k příležitosti konání V. Finančního fóra Zlaté koruny společností NEWTON Media, a.s. za období duben – srpen 2009 ukázala, že hospodářská krize v ČR, její příčiny, důsledky a možná řešení, byla z pohledu médií velmi ostře sledovaným tématem. Jen v denících Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny se za posledních pět měsíců objevilo více než 1700 článků, které se tímto tématem ve větší míře zabývaly.
REKLAMA
Zatímco téma finanční krize a stát, jehož součástí byly především příspěvky zmiňující nejrůznější navrhovaná či realizovaná státní protikrizová opatření, si udržovalo celkem stabilní pozornost médií i v době letních prázdnin, skutečným tahounem medializace krize se stalo téma krize a firmy. Popisy toho, jak se různé firmy v Česku vypořádávají například s propadem poptávky po jejich zboží a službách a jak řeší horší dostupnost úvěrů pro svůj provoz se, staly námětem téměř poloviny všech tematicky zaměřených zmínek o krizi v analyzovaných příspěvcích.
Nejčastěji zmiňovaným dopadem krize v ČR byla rostoucí nezaměstnanost a propouštění zaměstnanců. Mezi často zmiňovanými dopady se objevily nejen ty, kterým lze přiřadit negativní znaménko, ale také pozitivní efekty krize, například růst zakázek v některých odvětvích, nebo oživení v některých sektorech finančního trhu či bankovnictví. Nejvíce zmiňovaným a diskutovaným státním protikrizovým opatřením se stalo šrotovné, které tvořilo celou pětinu všech zmínek o protikrizových opatřeních. Mezi nejčastěji uváděnými opatřeními ze strany státu dominovaly stimulační a podpůrné kroky spojované s navýšením výdajů nebo snížením příjmů státního rozpočtu. Jen asi čtvrtinu zmínek tvořila opatření, která by znamenala úspory nebo navýšení příjmů rozpočtu.
Z politiků si v souvislosti s krizí největší zájem sledovaných médií získal ministr financí vlády Jana Fischera Eduard Janota, z příslušníků politických stran pak předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nejčastěji uváděným expertem byl analytik společnosti Patria Finance David Marek, z řad státních úředníků pak guvernér ČNB Zdeněk Tůma, jehož medializace však byla přibližně o polovinu nižší.
Sledovaná média častěji zmiňovala výroky představitelů ČSSD ke krizi (43 %) než výroky představitelů ODS (33 %). Představitelé KDU-ČSL se v Mladé frontě DNES a Hospodářských novinách objevili ve 21 % všech výroků zástupců těchto pěti stran, zatímco představitelé Strany zelených ve 2 % a KSČM v 1 % výroků.
Ke klíčovému ekonomickému fóru tohoto roku probíhá diskuse na Facebooku na adrese www.facebook.com/krizejakosance (název skupiny „Krize jako šance na změnu?“), odkud vzejdou dotazy k účastníkům fóra. Průběh V. Finančního fóra Zlaté koruny bude možné sledovat v online přenosu na www.idnes.cz , www.rozhlas.cz, www.kurzy.cz, www.akcie.cz, www.finance.cz a www.zlatakoruna.info . Česká televize chystá z fóra přímý přenos na ČT24.
Podrobnější informace o programu V. Finančního fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na www.zlatakoruna.info.
