Petr Stuchlík z Fincentra je přesvědčen, že poradci a priory neprodávají produkty s nejvyšší provizí. Jako příklad uvádí pojištění Flexi od Pojišťovny České spořitelny, který ve své kategorii má jednu z nejnižších provizí, ale pro své kvality se prodával a stále prodává. Stejně tak nešly na odbyt pojistky ING, které patřily mezi nejdražší a nejvíce zprovizované. Obdobné je to u hypoték, kdy propadla hypotéka GE Money Bank, která byla svázána s kreditní kartou a dalšími produkty.
Poradcům jde nyní o dlouhodobý vztah s klienty. Nemají důvod prodat dnes co nejdražší produkt, protože potřebují a chtějí s ním udržovat dlouhodobý obchodní vztah. Ne o rychlou cenu. Petr Stuchlík nevěří, že je kdokoli schopen stanovit „správnou cenu“ finančního produktu lépe než trh.
Vincent Derudder z FECIF upozornil, že pro Evropu je vše, co přichází z Velké Británie, to nejlepší. Před 40 lety to byli The Beatles, dnes je to RDR, ke kterému se kloní celá řada států. Zdaleka ne ale všechny. Např. ve Francii Fracois Hollande nepřipustí zákaz provizního poradenství, protože by zvýšil nezaměstananost.
Paul Stanfield z FEIFA varuje, že jakýkoli labeling musí vycházet z toho, jak dané pojmy chápe klient. Nezávislost pro klienta znamená profesionalitu poradce, který pro něj pracuje. Není to o způsobu, jakým je honorován. Podobného názoru je Michal Šrubař z EFPA, podle něhož je důležitý výsledek, zda uspokojí cíle klienta, a na profesionální službě. Shodne se i Lukáš Kaplan z EUCS, který zajišťuje podporu finančním poradcům. Za nezávislého lze považovat toho, kdo má dostatečný rozsah produktů, aby mohl vybrat optimální.