„Nižší minimální mzdu než u nás mají pouze v několika málo evropských státech, například v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Pracovat se musí vyplatit, a proto jsme zvýšili minimální mzdu, aby pracující lidé mohli ze svých příjmů hradit svoje základní životní potřeby a nebyli závislí na sociálních dávkách,“ uvedla ministryně Michaela Marksová.
Na rizika zvyšování minimální mzdy upozorňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Je nezbytné upozornit na to, že plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli. Zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tzn. zaměstnanci pak namísto toho, aby byli v řádném pracovním poměru, fungují načerno. Tyto dopady budou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být velmi významný.“
Odbory požadují ještě další zvýšení minimální mzdy o 500 korun. Zaměstnavatelé však nesouhlasí. Propouštění a nárůst nezaměstnanosti ale podle premiéra a předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky za současné situace nehrozí.
Zdroj : Tisková zpráva MPSV
