Když jsem domlouval rozhovor s ředitelem útvaru vyšetřování a interní bezpečnosti České pojišťovny, varovali mě jeho kolegové s úsměvem, že prý dokáže zneškodnit protivníka listem papíru. A nejspíš tím nemysleli dokument, který dosvědčí něčí vinu… Někdejší policista Jaromír Kaděra se totiž mimo svůj profesní život zabývá východní filozofií a bojovým uměním.
Když jsme se pak sešli nad talířem suši, radši jsem svoji á čtyřku s poznámkami nepouštěl z ruky. Obavy ale nebyly namístě. „Postupně jsem se zaměřil na bojová umění, která na vás nepůsobí jen na fyzické, ale i mentální a spirituální úrovni. Člověk díky nim získává neuvěřitelný nadhled a energii na zvládání všemožných stresů. Také mu to dá velkou míru laskavosti, se kterou pak jedná s lidmi kolem sebe,“ vysvětluje Jaromír Kaděra a dodává, jak velká výhoda je to v profesním, ale i soukromém životě.
Každý rok čteme, kolik přibylo pojistných podvodů. Vážně se na vás snaží ušít boudu čím dál víc lidí? Nebo jste prostě rok od roku při lovení podvodníků úspěšnější?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Z mého pohledu se jedná o kombinaci obojího. Je pravda, že pojišťovny v současnosti do této oblasti investují značné prostředky, protože návratnost je rychlá a vysoká. Na druhou stranu se ale ekonomická situace mnoha lidí v posledních letech zhoršila, takže to na pojišťovny zkoušejí častěji než dřív.
Ekonomická krize tedy měla na nárůst pojistných podvodů viditelný vliv?
REKLAMA
Dopad ekonomické krize se na rostoucím počtu pojistných podvodů s největší pravděpodobností projevil. Ale není to tak, že by byla jednoznačně vidět přímá úměra. Spíš jde o odhad založený na sledování vývoje trhu.
Příležitost dělá podvodníka
Platí, že příležitost dělá zloděje, tedy že člověk využije toho, že se něco stane, a zkusí to pak nahrát na pojišťovnu? Nebo spíš bývají pojistné podvody od samého začátku inscenované?
Častější je určitě ta první varianta. Lidé si většinou nesjednávají pojištění už s tím, že mají v plánu spáchat pojistný podvod. Spíš je to tak, že dojde k pojistné události, třeba k požáru, povodni nebo autonehodě, a klienti se to pak snaží narafičit jinak, než jak to ve skutečnosti bylo. Skupin, které v tomto ohledu páchají organizovanou trestnou činnost, není zase tolik. Samozřejmě u nich jde ale zase o víc peněz.
Které pojistné podvody se objevují častěji než dřív a kterých naopak ubývá?
Co do počtu vedou pořád podvody spojené s pojištěním motorových vozidel. Obecně ale u podvodů s povinným ručením nebo havarijním pojištěním můžeme sledovat sestupný trend, pokud se jedná o finanční objemy. Klesají totiž ceny vozidel. Vzhledem k objemu peněz, o které při pojistných podvodech jde, naopak dochází k nárůstu v oblastech majetkového pojištění a pojištění odpovědnosti.
V posledních letech se pojišťovny, s tím, jak rostl počet insolvencí, osobních bankrotů a úpadků, začaly víc věnovat podvodům v oblasti podnikatelského pojištění. I tam je za poslední dva tři roky počet odhalených podvodů o dost vyšší a má stále rostoucí tendenci.
Co pojistné podvody a nový občanský zákoník? Pokud se nepletu, tak se pojišťovny možných dopadů zavedení nového kodexu celkem bály.
REKLAMA
Zatím jsme nějaké výraznější změny nezaznamenali. Dá se to ale očekávat. Současná právní úprava je ve vztahu k pojistnému podvodu mnohem benevolentnější, než byla ta předchozí.
Češi a rekordmani? Nejspíš ne
V novinách se občas objevují titulky, jací jsou Češi přeborníci v podvodech s pojistkami a že v tomto ohledu hravě předčíme obyvatele západoevropských zemí. Pravda, nebo mýtus?
Problém je, že přesná a oficiální čísla, která by srovnávala pojistné podvody v různých zemích, neexistují. Statistiky z některých států jsou hodně kusé a těžko se podle nich dá takto zobecňovat. Ale pokud bych vycházel jen z toho, co mám k dispozici, nic nenaznačuje, že by Češi žebříčkům pojistných podvodů mohli vévodit. Například některé studie ze Spojených států či jiných zemí ukazují, že v oblasti pojištění automobilů nebo škod způsobených požáry je to velmi podobné.
Daly by se podle dostupných statistik najít země, které v počtu a rozsahu pojistných podvodů zcela vybočují z normálu? Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu.
Asi vás zklamu, ale opravdu neexistují vypovídající statistiky, podle kterých by se to dalo takto jednoznačně posoudit.
A pokud byste si měl tipnout?
Kdybych to měl odhadnout jen tak od boku, řekl bych, že například ve Vietnamu budou pojistné podvody mnohem méně četné. Když jsem debatoval s analytiky jedné úvěrové společnosti, která v tomto regionu podniká, tak mi vyprávěli, že se tam počet úvěrů po splatnosti blíží nule. Pro Vietnamce je totiž největší ostuda, když by měl někde dlužit. Radši se sejde celá rodina a složí se dohromady, jen aby někdo z nich nedlužil. Z toho by se dalo odvodit, že i v oblasti pojištění se budou chovat slušně. Podobné úvahy ale berte prosím radši s rezervou.
REKLAMA
Sdílí mezi sebou v České republice pojišťovny něco jako černou listinu osob, které se pokusily spáchat pojistný podvod?
Nic takového u nás není, vytvoření blacklistu komplikuje zákon o ochraně osobních údajů. Dává sice určité možnosti, na základě kterých by to bylo možné realizovat, ale myslím, že k vytvoření takového nástroje u nás povede ještě dlouhá cesta.
Pomůže i hlasový analyzátor
Česká asociace pojišťoven předloni zveřejňovala zprávu o tom, že pojišťovny mají nově k dispozici nástroj Systém pro výměnu informací o podezřelých okolnostech (SVIPO), který by měl pomoci při boji s podvodníky. O co přesně jde?
Jde o detekční systém nad databází České kanceláře pojistitelů. Vyhodnocuje údaje, které do něj posílají pojišťovny o pojistných událostech týkajících se havarijního pojištění a povinného ručení. Systém pak na základě předem definovaných scénářů rozesílá výstupy pojišťovnám a upozorňuje je na podezřelé pojistné události.
A funguje dobře?
Nástroj je stále ve vývoji, takže se jeho detekční schopnosti pořád zlepšují. Ještě se na něm ale musí poměrně dost zapracovat.
Zatím se tu stále bavíme pouze o podvodnících, které pojišťovny nakonec načapaly. O těch „nejlepších“ ale v podstatě nevíte. Jak velkou část pojistných podvodů se podle vašeho odhadu nepodaří odhalit?
Odhady jsou takové, že zhruba deset až patnáct procent z celkově vyplaceného pojistného plnění je vyplaceno podvodníkům. Na celém tuzemském trhu se ročně podaří odhalit podvody za přibližně miliardu korun, potenciál pojišťoven je tedy v této oblasti značný, dalších zřejmě několik miliard je podvodníkům vyplaceno, aniž byli odhaleni.
To jsou dost nelichotivá čísla. Co s tím chcete dělat?
Pojišťovny to určitě nenechají být s tím, že budou udržovat současný stav. Odhalování pojistných podvodů samozřejmě přináší velké úspory, a navíc na podvodníky nemůžou v žádném případě doplácet poctiví klienti. Pojišťovny se tedy na pojistné podvody ještě víc zaměří a zlepší datové a technologické prostředí, ve kterém je pojišťovnictví ve srovnání třeba s bankovnictvím bohužel hodně pozadu. Rovněž je možné podpořit lidské zdroje a kapacity, to ale nejde donekonečna a je nezbytné jasně určit hranici rentability.
Pojišťovna Allianz na začátku roku oznámila, že začne při odhalování pojistných podvodů využívat speciální hlasový analyzátor. Jak tahle věc vlastně funguje? A plánujete něco podobného také využívat?
V plánu to určitě máme, ale ještě vám nepovím, kdy k tomu dojde. Není to totiž úplně levná záležitost, bavíme se o milionech korun. Otázkou také zůstává, na jaké druhy pojistných událostí se to vyplatí nasadit. Hlasový analyzátor je založený na bázi kognitivního stresu a vrstev hlasu. Musíte tak počítat s tím, že když vám volá někdo od dopravní nehody, tak je vystresovaný, a naopak v případě hlášení škody na majetku, kdy člověk sedí doma v obýváku, je situace úplně jiná. Tohle všechno je třeba vzít v úvahu a vyřešit, než začneme tuto technologii využívat. Je to určitě krok správným směrem, nejde k tomu ale přistupovat tak, že je hlasový analyzátor všespásný. Současně nás ale ještě čeká hodně práce v oblasti datových zdrojů, detekčních nástrojů či nástrojů pro analýzu sociálních sítí.
Jsou ve světě ještě nějaké další technologické vychytávky, které usnadňují pojišťovnám v oblasti pojistných podvodů život a které by se mohly časem objevit i v České republice?
Přiznám se, že se mi teď nevybavuje žádná technologická bomba, která by nějak zásadně pomohla. Obecně vidím největší rezervy firem v této oblasti ve schopnosti pracovat s daty uvnitř i s externími datovými zdroji. Pokud to firmy neumějí nebo nevědí, jak s daty pracovat, měly by být obezřetné při investicích do drahých technologií, byť od renomovaných dodavatelů. Je to jako koupit dítěti iPad, když ještě neumí ani číst.
Ve druhém dílu rozhovoru nakoukneme pojistným detektivům trochu pod pokličku a ptáme se i na to, proč vlastně Jaromír Kaděra odešel od policie a jak se mu s ní dnes spolupracuje. Čtěte pokračování na webu Peníze.cz.
