Praha – Na první pohled jde o skvělý způsob, jak rychle a snadno zbohatnout. Realita sofistikovaných – a ne vždy korektních – nabídek firem obchodujících s cennými papíry ale může vypadat jinak.
Zkušenost ředitele střední soukromé školy GASMO Oldřicha Mrkývky je z žalob na firmu, od níž nakoupil akcie za bezmála čtyři miliony korun, víc než poučná: „V životě mě ještě nikdo tak hanebně nenapálil, nepodvedl a neponížil jako společnost Atlantik finanční trhy,“ říká.
Když se na něj před lety obrátil investiční poradce – makléř této firmy – s otázkou, zda si nechce rychle a poměrně snadno vydělat, kategoricky ho odmítl s tím, že už jednou naletěl. „Jenomže ten chlapík otravoval tak dlouho, až mě ukecal. Dnes se na jeho chování dívám jako na profesionální zpracování naivního amatéra, jenž byl při penězích a o obchodech s akciemi nevěděl vůbec nic. Stejně jako stovky dalších důvěřivců.“
Makléřovi tehdy svěřil milion korun, aby za ně výhodně nakoupil cenné papíry. „K mé radosti jsem obratem vydělal přes padesát tisíc. Makléř si tak získal moji důvěru a já – v podstatě proti vůli rodiny – nakoupil další cenné papíry,“ popisuje začátky svých obchodů na akciové burze Oldřich Mrkývka.
REKLAMA
Když ale chtěl po nějakém čase s obchodováním skončit, protože v tom přestával vidět smysl a na transakcích jen prodělával, makléř Atlantiku ho znovu přemluvil, tentokrát k desetimilionové půjčce od své firmy, aby prý mohl opravdu výhodně nakoupit další akcie, protože teď „je to tutovka“. „A já ho, bohužel, znovu poslechl, což si nikdy nepřestanu vyčítat,“ svěřuje se Mrkývka.
Od té chvíle se ocitl v kolotoči, z něhož už nebylo možné – alespoň bez citelných finančních ztrát – vystoupit.
Přišel o miliony a ještě bude doplácet?
Mrkývka obchodoval s akciemi na pokyny makléře přes Atlantik tak, že o všechny nakonec přišel, a navíc firmě dluží 290 000 korun.
Cílem co nejčetnějších nákupů a prodejů akcií, k nimž Mrkývku makléř Atlantiku pobízel, jsou totiž podle některých ekonomů nemalé zisky investičních společností. „Z každého nákupu a prodeje akcií jim připadá jedno procento z obchodované částky. Například z deseti milionů tak těmto firmám při četných transakcích na poplatcích připadne kolem šesti milionů, na rozdíl od prodělku klienta. Čím častěji s vašimi akciemi investiční společnosti obchodují, tím větší mají příjmy. Vždy ale na váš účet,“ vysvětluje předseda Unie subjektů ochrany spotřebitelů a investorů Pavel Kočalka.
REKLAMA
Svá tvrzení o způsobených škodách opírá o znalecké posudky Vysoké školy ekonomické.
Oldřich Mrkývka proto Atlantik zažaloval kvůli porušení povinností obchodníka s cennými papíry a soudně se domáhá náhrady škody. „Atlantik hrubě porušil smluvní dokumentaci, kterou navíc jeho makléř zfalšoval,“ říká Mrkývkova advokátka Martina Váchová. Smlouva mezi Atlantikem a Mrkývkou byla podle ní nastavena tak, že firma mu nesměla poskytovat žádnou půjčku. A poskytla ji podle Pavla Kočalky jen kvůli poplatkům za nákup a prodej Mrkývkových akcií.
Jenomže s nimi obchodovala tak dlouho a hlavně často, až ho o všechny připravila.
Stáhni žalobu, nemáš šanci!
O statisíce přišla častými a neprůhlednými nákupy či prodejem akcií i klientka společnosti Atlantik, která nechtěla být jmenována, ale jejíž identitu redakce zná. Poplatky za transakce pohltily celých třiaosmdesát procent jejího vkladu. Špatnými obchody přišla přitom „jen“ o sedmnáct procent svých investic. Klientka proto – stejně jako Oldřich Mrkývka – společnost Atlantik žaluje. V jejím případě by pak soud mohl podle pražské advokátky Dagmar Raupachové přihlédnout i k tomu, že lidé z Atlantiku vyvíjeli na poškozenou nátlak, aby již podanou žalobu stáhla s tím, že spor stejně prohraje a bude platit další poplatky a náhrady za soudní líčení.
REKLAMA
„Naléhali, abych od žaloby ustoupila, že jsem prý bez šance. To mě ale špatně odhadli,“ sdělila Aktuálně.cz klientka.
„Je to na hraně vydírání. Pokud to tedy paní XXX oznámí při přelíčení soudu, mohl by to chápat jako nepřípustný nátlak a podle toho se i rozhodnout,“ analyzuje chování lidí z Atlantiku advokátka Dagmar Raupachová.
Mluvčí společnosti Atlantik Monika Veselá ujišťuje, že Atlantik se zmíněnými soudními spory zabývá. „Nicméně se nedomníváme, že by klienty nějakým způsobem poškodil. V obou těchto případech mohlo dojít k pochybení investičního zprostředkovatele (makléře – pozn. red.), jenž klientům poskytoval investiční poradenství. Atlantik poté jen realizoval pokyny klientů a při této činnosti nijak nepochybil. Vzhledem k probíhajícím soudním sporům nelze spory blíže komentovat,“ omlouvá se Monika Veselá.
Šéf Unie subjektů ochrany spotřebitelů a investorů Pavel Kočalka přesto namítá, že Atlantik je odpovědný za výsledek svého finančního projektu, stejně jako developer za dům, který prodává – byť se na jeho stavbě podílelo více firem. „Je naprosto nemyslitelné, aby na konci obchodování, kdy klient zůstane bez peněz, byl za viníka označen jen makléř-zprostředkovatel. Zatímco obchodník (v tomto případě společnost Atlantik), který celou akci zorganizoval a smluvně připravil, má vyváznout s čistým štítem?“
Unie subjektů ochrany spotřebitelů a investorů už v obdobných případech podala na investiční společnosti 80 žalob. „A další dvě stovky žalob připravujeme,“ dodává předseda Unie ochrany spotřebitelů a investorů Pavel Kočalka.
Investiční společnosti získaly podle údajů Unie subjektů ochrany spotřebitelů a investorů v posledních 10 letech 50 000 klientů, z nichž ovšem pětadevadesát procent prodělalo. Předseda Kočalka odhaduje škody klientů na 50 miliard korun. Investiční společnosti měly naopak podle něj zisk kolem 60 miliard.
