Nezvládnutá čtvrtá vlna pandemie versus rozvolňování v Německu

Pohled do zbytku Evropy, který je určující pro zahraniční poptávku, však zdaleka tak pesimistický není. V sousedním Německu jsou přírůstky nových nakažených (po přepočtu na obyvatele) oproti Česku zhruba desetinové, dál klesají a od pondělka vedly naopak k uvolnění vládních nařízení – do škol se vrátili žáci základních škol a otevřeli se opět kadeřnictví a některé další vybrané služby. Rozvolňování má postupovat v dalších pěti krocích…, za předpokladu, že se bude situace dál vylepšovat (od 8.3. se teoreticky mohou otevřít sportoviště pro 10 a méně sportovců). To je ostrý kontrast oproti Česku, kde je situace “nezvládnutá” a naopak vedla k nejtvrdším opatřením od jara 2020. V Itálii a Francii se situace v posledních týdnech začala na rozdíl od Německa lehce zhoršovat, přírůstky nově nakažených jsou ale i tak oproti Česku zhruba čtvrtinové. I proto je pravděpodobné, že česká ekonomika bude za zbytkem Evropy v prvním a pravděpodobně i druhém kvartále zaostávat.

Na druhou stranu, světlo na konci tunelu v podobě “vakcíny” nadále svítí i v Česku. Stále platí, že pro výraznější uvolnění opatření by mělo stačit do léta proočkovat především starší populaci (65+) a zbytek práce by mělo odvést počasí. V takovém případě by měla celá Evropa zejména ve třetím kvartále zažít výraznější ekonomické oživení tažené dnes “decimovanými” službami. Domácnosti v Německu (i v Česku) vytvořili za poslední rok poměrně výrazné úspory – kvůli odkladu spotřeby. A díky výrazným vládním stimulům zatím nečelí výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti. Dá se předpokládat, že spotřeba se jednoduše s uvolněním opatření rozjede podobně jako v létě 2020 a nejvíce “odpírané” služby posílí nejvíce. Podle průzkumu společnosti YouGov chce skoro 60 % Němců jako první věc po uvolnění opatření navštívit restauraci a další třetina začít cestovat. Něco podobného asi zažijeme i v Česku, …tedy pokud český stát neselže v klíčovém projektu očkování.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance