Hlavním reprezentantem těchto nočních běsů eurozóny je Řecko a jeho vládní dluh. Důkazem budiž prudký nárůst rizikových prémií u jeho dluhu v posledních několika dnech, který nemá ve světě obdoby. Tak například výnos pětiletého řeckého vládního dluhopisu včera vystřelil na úroveň 7,44 %, což jen pro zajímavost znamená, že investor (čti hazardér), který na počátku týdne držel takovýto vládní cenný papír, ztratil v eurech 10 %. A jen pro představu toho, jak obrovská je v tuto chvíli riziková marže, si dale uvědomme, že (roční) výnos pětiletého německého vládního dluhopisu je dnes 0,15 %, v případě českého je to pak 0,24 %.Jinak řečeno, zatímco ještě minulý týden investoři alespoň flirtovali s myšlenkou, že Řecko své dluhy splatí, tak viděno pohledem dnešních marží mu již vůbec nevěří.
Co se najednou změnilo? Tu menší část vysvětlení lze najít v tuto chvíli v Řecku, resp. na jeho politické scéně. Řecká vláda totiž zřejmě chtěla udělat na voliče dojem a tak před časem začala komunikovat myšlenku, že by Řecko příští rok opustilo úvěrový program MMF a EU a začalo se financovat pouze z trhu. Odpovědí jí byl nárůst rizikové prémie fakticky říká, že to možné není. A možné to nebude mimo jiné proto (a to je hlavní část vysvětlení strachu z řeckého dluhu), že trh se v posledních týdnech utvrdil v tom, že v eurozóně nebude v příštích deseti letech inflace (resp. na periferii bude deflace). Za těchto okolností by se pak musel stát opravdový hospodářský zázrak, aby strukturálně velmi problematické Řecko splatilo svůj dluh ve výši 175 % HDP.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
