Praha – Osm spíše drobnějších úprav obsahuje návrh na změny v seznamu nemocí z povolání, který letos dokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a má začít platit od roku 2015. Výraznější změnou má být pouze rozšíření seznamu o rakovinu vaječníků kvůli azbestu a zmírnění dosavadního limitu u chronické obstrukční plicní nemoci vznikající při těžbě černého uhlí.
Zásadnější změnu má přinést další rozšíření seznamu, na jehož přípravě nyní lékaři pracují se zástupci firem a vlády. Od roku 2017 podle něj mají získat nárok na odškodnění zaměstnanci, kteří si v souvislosti s prací poškodí bederní páteř. Jde o druhou nejčastější nemoc, kvůli níž si lidé berou neschopenku (po zánětech horních cest dýchacích).
„Nemoci bederní páteře se týkají hlavně osob, které manipulují s těžkými břemeny nebo často ohýbají a otáčejí páteř. Jsou to například řidiči buldozerů, nákladních vozů či traktorů, zedníci, dlaždiči, stěhováci, ale také pracovníci ve zdravotnictví,“ říká předsedkyně Společnosti nemocí z povolání Marie Nakládalová.
Smůlu mají naopak lidé, jejichž zdravotní problémy pramení ze sezení u počítače. Onemocnění krční páteře se pravděpodobně nedostane na seznam nemocí z povolání ani za dva roky.
REKLAMA
U nemocí z povolání platí, že za ně nese odpovědnost zaměstnavatel. Postiženým zaměstnancům tak musí například poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest nebo za náklady spojené s léčením.
Definují se podmínky
Čeští lékaři se nyní snaží určit kritéria, podle nichž by onemocnění bederní páteře bylo zhruba do dvou let zařazené na seznam. „Sbírají se podklady, zda, které a za jakých podmínek bude možné takové onemocnění uznat jako nemoc z povolání,“ říká Milan Tuček ze Společnosti pracovního lékařství. „Pravidla musí být nastavena tak, aby na jednu stranu v odůvodněných případech přiznání nemoci z povolání umožňovala, ale aby zároveň bránila zneužití,“ doplňuje Nakládalová.
Nemoci svalové a kosterní soustavy se na počtu dnů pracovní neschopnosti v Česku podílejí z 28,4 procenta. Hlavním onemocněním v této skupině jsou onemocnění zad a páteře, zejména v bederní oblasti, uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Problémy s bederní páteří již mezi nemoci z povolání řadí některé země Evropské unie, například Bulharsko, Dánsko, Litva, Francie nebo Slovensko. „Na Slovensku je možné uznat postižení páteře jako nemoc z povolání již deset let. V jednotlivých letech ale nebylo evidovaných více než deset případů,“ uvádí Nakládalová.
REKLAMA
S návrhy nemocí, které by se měly dostat na seznam, přicházejí lékaři. Ti je potom projednávají se zástupci firem a vlády. Výsledek schvaluje Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Aktualizaci seznamu, který má formu nařízení vlády, následně provádějí ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Vzorem pro vytvoření českého seznamu byl seznam nemocí z povolání Mezinárodní organizace práce z roku 1980.
Krční páteř? Jsou vážnější nemoci
Ani do dalšího rozšíření seznamu, který nyní lékaři připravují a má platit od roku 2017, se však nedostanou nemoci krční páteře. Podle lékařů nejde – ve srovnání s dalšími chorobami, které mohou postihnout zaměstnance na pracovišti – o nijak vážnou nemoc.
V roce 2012 si kvůli krční páteři nechalo napsat neschopenku jen 308 lidí z každých sta tisíc. Pro srovnání – u zánětů horních dýchacích cest to bylo 5086 osob, tedy 16,5krát více. Celkově si kvůli onemocnění krční páteře brali Češi předloni neschopenku v 13 792 případech, přičemž u zánětů horních dýchacích cest to bylo v 227 431 případech a například kvůli zlomené končetině v 32 684 případech.
Úředníci se nepřetěžují
Podle Anežky Sixtové z oddělení práce a hygieny pracovního lékařství na ministerstvu zdravotnictví by navíc bylo obtížné stanovit, v jakých případech nemoc krční páteře skutečně souvisí s pracovním prostředím nebo pracovními podmínkami.
REKLAMA
„Vzhledem k četnosti výskytu tohoto typu onemocnění by jeho zařazení představovalo obrovskou zátěž pro klinická pracoviště, která nemoci z povolání uznávají,“ říká.
I kdyby se onemocnění páteře na seznam dostalo, netýkalo by se lidí, kteří se celodenně „hrbí“ u počítače, ale zaměstnanců, kteří pracují manuálně, zvedají a přemisťují břemena.
„Je pravdou, že úředníci, kteří při své práci sedí, mívají často potíže s krční páteří, ale není to způsobeno jejím přetěžováním, které si práce nutně vyžaduje. Příčinou je často nesprávné sezení a nesprávné uspořádání pracovního místa a eventuálně i režimu práce a odpočinku,“ vysvětluje předsedkyně Společnosti nemocí z povolání Marie Nakládalová.
Syndrom vyhoření není nemoc
V nejbližších letech nemají šanci ani zaměstnanci, kteří takzvaně vyhoří, tedy ztratí zájem o svou práci. Takzvaný syndrom vyhoření může vést například u řidičů k fatálním omylům, zatím mu ale chybí jasná definice, míní lékaři.
Češi by podle nich mohli takovou nemoc zneužívat, což by mělo nemalý dopad na hospodaření firem. U nemocí z povolání totiž podle zákoníku práce platí, že za ně nese odpovědnost zaměstnavatel. Postiženým zaměstnancům tak musí například poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest nebo za náklady spojené s léčením.
„Syndrom vyhoření má řadu nespecifických příznaků, které mohou mít různé příčiny, a i jeho objektivní diagnostika je obtížná,“ uvádí Nakládalová.
„Pro každé onemocnění, které chce společnost zařadit do seznamu nemocí z povolání a odškodňovat je, musí být dostatek vědecky podložených důkazů, že příčina těchto onemocnění je profesionální, a musí být také vždy stanovena přísná a jednoznačná kritéria pro jejich uznávání,“ souhlasí Sixtová.
