Těžko si představit, že pomoc poskytne Evropská unie nebo některý z jejích členských států bez účasti MMF a tedy i bez požadavků na tvrdé reformy. Evropští politici mají také slovy polského premiéra Donalda Tuska strach, že Ukrajinci by použili evropskou pomoc pouze k jednoduchému splacení ruských dluhů. Investoři se právem bojí, že zahraniční pomoc může do Kyjeva dorazit pozdě.
Včera také Evropská komise zveřejnila novou prognózu. Na tento rok očekává podobně jako my pomalý růst (1,2 %) a na rok 2015 jen velice mírné zrychlení (1,8 %). Pomalé oživení ponechá podle Komise vysokou míru nezaměstnanosti, která by se v nadcházejících dvou letech měla pohybovat okolo 12 %.
Prognóza Komise je základem pro vládní plány na stabilizaci veřejných financí (stabilizační a konvergenční programy). Podle poslední prognózy se mimo naplánovanou trať dostávají z velkých ekonomik Francie a Španělsko. Z menších ekonomik pak také Česko, kde Komise odhaduje kvůli vyšším výdajům vlády a změnám v daních vyšší deficit pro příští rok (3,3 % HDP).
Splácení dluhů (a to nejen vládních) může podle Komise ztížit přetrvávající velice nízká inflace – pro tento rok Komise podobně jako my očekává inflaci v eurozóně v okolí 1 %. Otázkou je, zda s tímto rizikem bude chtít něco dělat Evropská centrální banka. Řadě centrálních bankéřů, především z Německa, se do dalšího uvolňování měnové politiky vůbec nechce.
Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
REKLAMA
