15. 03. 2024
Obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky. Proč je to špatně?
Dle včera zveřejněných dat hospodařily obce a kraje v loňském roce s historicky nejvyšším kladným saldem. Navzdory nepříznivé makroekonomické situaci vzrostl přebytek územních samosprávných celků na 72 mld. Kč, oproti minulému roku více než dvojnásobně. Zatímco celkové příjmy územních rozpočtů meziročně vzrostly o 13,2 %, výdaje se zvýšily jen o 8,3 %. Obce a kraje se díky tomu nacházejí v nejlepší finanční kondici od vzniku České republiky.
Výsledkem dlouhodobého přebytkového hospodaření jsou vysoké zůstatky na bankovních účtech územních samospráv. Celkový zůstatek ke konci roku 2023 činil 480 mld. Kč, z čehož přibližně 80 % leží na účtech obcí. Na první pohled jde o pozitivní zprávu. Přebytky obcí a krajů totiž částečně kompenzují masivní deficity na centrální úrovni, což snižuje celkový schodek veřejných financí.
V širším makro pohledu je ale přílišná spořivost územních celků problematická. Přebytek financování je totiž často tvořen na úkor investic, čímž se prohlubuje infrastrukturní dluh municipalit. A to bylo zvláště v období vysoké inflace, kdy vklady ztrácely na hodnotě, suboptimální řešení. Investice naopak představují alternativu v podobě vysoké návratností s pozitivním dopadem na hospodářský růst a celkový rozvoj obcí a regionů.
Hlavním důvodem pod-investovanosti je extrémní roztříštěnost obcí. Jejich malá velikost neumožnuje efektivně investovat, ať již kvůli chybějícímu know-how nebo neochotě úvěrovat zbytek investice. Z tohoto důvodu navrhuje NERV omezit fragmentaci například využitím vznikajícího institutu společenství obcí. Problémem je také omezená motivace obcí investovat do rozvoje širšího okolí, jež se na investici nepodílí. To lze řešit skrze posílení spoluodpovědnosti obcí za náklady neinvestování, např. finanční spoluúčastí obcí na rodičovském příspěvku, v případě nezajištění místa ve školce. Neschopnost využívat standardní finanční nástroje k profinancování investic lze pak dle NERVu kompenzovat rozvíjením nástrojů dluhového kofinancování strategických investic jako jsou municipální bondy.
Ještě vhodnějším řešením by bylo snížení zbytečně vysokého počtu obcí. Z celkového počtu 6257 obcí v ČR je 4732 obcí s méně než 1000 obyvateli a 2203 obcí pod 300 obyvatel. Hustota obcí na km2 je v Česku druhá nejvyšší v EU hned po Maltě. To vytváří nejen dodatečné náklady na administrativu, ale zejména v menších obcích vede k rozhodování s různou mírou expertízy a malou tržní silou vůči dodavatelům služeb. Efektivnější municipální správa by tak byla jedním ze zdrojů fiskálních úspor a současně i vyššího tempu růstu tuzemské ekonomiky.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB