Společným jmenovatelem je strach ze ztráty reálné hodnoty uložených peněz (poskytnutého úvěru) ve chvíli, kdy by euro mělo padnout a periferní měny výrazně znehodnotit. Nejistota ohledně záchranného balíku pro španělský bankovní sektor přitom může odliv peněz ze čtvrté největší ekonomiky eurozóny ještě zrychlit.
To by Madridu zhoršilo již dnes tak špatný přístup k financování a ke krytí schodků státní kasy. Právě hospodaření vlády se přitom v letošním roce nevyvíjí zrovna nejlépe. Podle včera zveřejněných údajů deficit centrální vlády v Madridu v první polovině roku překonal 4 % a oproti první polovině roku 2011 je skoro dvojnásobný. Není tedy divu, že ceny španělských dluhopisů začaly včera znovu padat. Uvidíme, jestli Madridu ve čtvrtek upustí trochu páry zpod hrnce ECB.
Do té doby ale budou investoři ještě s napětím vyčkávat na dnešní výsledek zasedání americké centrální banky (Fed). I když další uvolňování měnové politiky a rozjezd tisku dolarů je na spdanutí, pravděpodobně nás čeká až v na podzim. Čísla z Ameriky zatím nevypadají tak hrozivě, aby Fed musel s roztáčením rotaček spěchat. Především dostupnost úvěrů se zdá být v USA výrazně lepší než v eurozóně. Dokud tedy Fed nedostane další důkazy o zpomalující ekonomice (slabý trh práce a spotřebu), bude pouze dál řinčet zbraněmi.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny