Odpočítávání do amerických voleb začalo a středoevropské trhy si lížou první rány

K nim v prvé řadě bude patřit prodloužení (či zakonzervování) daňových škrtů z roku 2018, které mají exspirovat v roce 2025. Výsledkem bude nárůst deficitu a tudíž i dluhu a nabídky amerických vládních dluhopisů. Trh se na tuto eventualitu připravuje již dnes a tak úrokové sazby v USA rostou, což vyvolává odliv krátkodobého kapitálu z výše úročených měn dolaru pevně úročených aktiv. A to je přesně ten důvod, proč již dnes trpí forint resp. zlotý.

Za druhé, pokud se Donald Trump utáboří v roce 2025, tak celému světu hrozí cla uvalená plošně na americké dovozy (hovoří se o 10 % či 20 %). Vývozy středoevropských ekonomik do USA jsou sice relativně nízké, takže přímý dopad cel by měl být v podstatě zanedbatelný, avšak pro tyto malé otevřené ekonomiky by šlo o další Jobovu zvěst v situaci, kdy regionální (automobilový) průmysl čelí nemalé strukturální výzvě. K tomu dodejme, že Trump navíc hodlá uvalit 60 % cla na čínské dovozy. To může mít za následek, že levná produkce z říše středu se může o to agresivněji tlačit na jiné trhy (v EU) a vytlačovat z nich (třeba středoevropskou konkurenci).

A konečně velká politická změna v Bílém domě, resp. i ve složení Kongresu v sobě obsahuje i prvek geopolitické nejistoty svázaný především se střední Evropou. Půjde totiž o to, jak se republikány vedená Amerika postaví rusko-ukrajinskému válečnému konfliktu. To samozřejmě může zvyšovat rizikové prémie u regionálních finančních aktiv.

Zbývají necelé dva týdny do voleb, takže ještě může být na středoevropských trzích veselo. Celkově dnešní situace hodně připomíná rok 2016, kdy ve volbách překvapivě zvítězil D. Trump a regionální aktiva se rovněž na čas ocitla pod tlakem. Výprodej se však nakonec ukázal jako relativně krátkodobá záležitost. Podobně tomu může být i letos s tím, že celá (prodejní) epizoda může být tentokrát kratší než před čtyřmi lety.

Autor: Jan Čermák, analytik ČSOB