Reforma EFSF počítá se zvýšením flexibility fondu (intervence na dluhopisových trzích, kapitálové injekce do bank) a současně zvyšuje příspěvky členských zemí do fondu. V případě Slovenska se příspěvky mají zvýšit z 4,4 na 7,7 miliardy eur, tedy na skoro 170 miliard českých korun. To je zhruba 10 % slovenského HDP, což pro spořící Slováky není rozhodně malá částka. Příspěvky do fondu jsou sice čistě ve formě záruk (ne přímé převody peněz), minimálně v případě Řecka ale existuje dost velká pravděpodobnost, že řada záruk bude skutečně muset být realizována.
Žádat solidaritu po Slovácích s Řeky není lehké i proto, že Slovensko muselo na rozdíl od Řecka v nedávné době splnit všechna maastrichtská kritéria a Evropská komise byla při hodnocení relativně tvrdá. Teď eurozóna žádá Slováky o pomoc Řecku, které kritéria nikdy neplnilo a Slovensko s ním má minimální reálné i finanční vazby. Je pravda, že eventuální finanční nákaza v eurozóně by tvrdě dopadla i na malou a otevřenou slovenskou ekonomiku. I tak se zdá ale příspěvek sedmi a půl miliardy eur trochu přehnaný. Diplomatický tlak ze zahraničí ale po Německém "ano" bude v nadcházejících týdnech gradovat, a proto slovenská koalice nakonec pravděpodobně jako poslední v řadě (25.10.) reformu a navýšení svých příspěvků schválí.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
