Pavel Jirák uvádí, že 90% nákladů penzijních fondů tvoří provozní náklady, které v současnosti rostou tempem 7 % ročně. Což vzhledem k nárůstu počtu účastníků a v porovnání s jinými finančními institucemi je pozitivní číslo. Toto číslo vypovídá o rostoucí produktivitě práce fungování penzijních fondů.
Neutěšující situaci však Pavel Jirák vidí v nárůstu nákladů na získávání klientů. Více se dočtete v rozhovoru s Pavlem Jirákem.
Průměrné akviziční náklady na jednoho klienta se pohybují v současnosti kolem 2 500 Kč, část těchto nákladů se přenáší do dalších období, tyto náklady penzijní fondy evidují jako náklady příštích období. V současnosti dochází k růstu nákladů příštích období 30 % ročně.
Dopad na výnosnost penzijních fondů rozpouštěním nákladů příštích období se však pohybuje v řádech desetin procenta, Pavel Jirák uvádí: „…..tento dopad lze vyčíslit ve výši 0,3% ročně, což pokud si uvědomíme, že služby penzijních fondů klientům jsou očištěny od jakýchkoliv poplatků, není toto číslo nijak hrozivé“
Určitou další hrozbu pro stabilitu penzijních fondů spatřuje přednášející v odměnách smluvně sjednaných ve smlouvách za zprostředkování nových účastníků a vyplácených v dalších letech. Tyto provize však v současnosti v nákladech příštích období, ani jinde v účetnictví zahrnuty nejsou.
Rizika stávajícího systému shrnuje Pavel Jirák do těchto kategorií:
REKLAMA
– neustálé přerozdělování trhu
– spekulativní chování zprostředkovatelů
– s předchozími kategoriemi související rostoucí náklady na získání nových klientů
Přednášku shrnuje Pavel Jirák s poznámkou, že výše provizních nákladů není v porovnání s ostatními zeměmi nijak vyjímečná, proto se nedomnívá, že by byla ohrožena stabilita trhu penzijního připojištění.
Čtete dále:
Luboš Svačina – Jak ovlivní náklady příštích období zhodnocení penzijních fondů
Petr Zámečník – Reforma veřejných financí prošla sněmovnou … co přinese?
