Průmyslníci zatím hledají lepší náladu jen stěží a pro příští tři měsíce nečekají, že by se jejich situace měla měnit k lepšímu. Na druhou stranu v polovině roku už by mělo přijít oživení, což si nemyslí jen v průmyslových podnicích, ale očekává to i velká část trhu. Nezbývá než se těšit.
V lednu klesla důvěra v průmyslu z předchozích –10,3 bodu na –10,7 bodu, což není nijak dramatický meziměsíční pokles. Pokud přimhouříme oči, dají se v jeho struktuře stále najít i pozitiva. V prosinci například ze šetření vyplynulo, že zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu bude klesat už jen mírně (-1 bod oproti listopadovým –15,3 bodu). V lednu respondenti uvedli, že pro příští tři měsíce očekávají neměnnost tempa zaměstnanosti, z čehož ve výsledku vyplývá, že v prvním čtvrtletí letošního roku by se již nemuselo tolik propouštět. Stejně pozitivně můžeme chápat neměnné hodnocení současné domácí i zahraniční poptávky. To totiž v prosinci bylo kladné, a přestože detailní strukturu za leden ještě neznáme, dá se odhadovat, že poptávka vzrostla. Navíc rostoucí zájem o průmyslové výrobky by měl alespoň mírným tempem pokračovat i v dalších měsících.
V Německu z průzkumu mezi experty na finanční trhy (ZEW index) vyplynulo, že se ekonomická situace našeho hlavního obchodního partnera bude zlepšovat. Navíc hodnocení všech sledovaných odvětví v čele se strojírenstvím, ocelářstvím a automobilovým průmyslem se meziměsíčně zvýšilo. Stejně vyznívá dnešní průzkum mezi nákupními manažery, kteří hodnotí podmínky v německém průmyslu jako nejlepší za poslední rok. Pozadu nezůstala ani Evropa, kde se souhrnný index také zlepšil, což je celkově dobrá zpráva pro naše podniky.
Vánoce jsou za námi a spotřebitelé se vrátili k negativním myšlenkám. Nepomohly ani tradiční povánoční slevy či meziměsíčně levnější vybrané druhy potravin (chléb, bílý jogurt, pomeranče). Růst cen nepřestává být jedním z hlavních zdrojů obav českých domácností.
Spotřebitelé mají víc důvodů, proč se bát příštích měsíců. Pravděpodobně na ně dolehl i strašák v podobě osobního bankrotu. V loňském roce na deset tisíc obyvatel připadlo 16 bankrotů, což je oproti roku předcházejícímu růst o 5 případů. Tato statistika se samozřejmě region od regionu velmi liší. Nejhůř na tom byli obyvatelé Karlovarského kraje, kde se počet osobních bankrotů vyšplhal až na 41. Přitom míra nezaměstnanosti, respektive počet uchazečů o zaměstnání čekajících na jedno volné pracovní místo nebyl alespoň v prosinci v tomto regionu zdaleka nejvyšší.
REKLAMA
Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
