02. 11. 2022
Poláky chrání „inflační štít“, v bezpečí ale nejsou
Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.
Například nákup 25 vybraných položek – pečiva, masa, mléčných výrobků, nápojů, ale také drogistického zboží – vyšel díky „inflačnímu štítu“ letos v létě v prodejně Lidl v polském městě Bogatynia hned za českými hranicemi na v přepočtu 838 korun. V severočeském Frýdlantu, v tamním Lidlu, přitom ten samý nákup stál hned 1181 korun, tedy o 343 korun více. Přitom autem lze z Frýdlantu do Bogatynii dojet za 14 minut.
Jenže uvedená úleva na daních polskou vládu jen letos vyjde v přepočtu na více než 200 miliard korun. Proto nyní varšavský kabinet bude zvažovat, zda „inflační štíty“ prodlouží za horizont konce letošního roku, kdy jejich platnost zatím končí.
Šéf polského státního fondu PFR Pawel Borys, poradce premiéra Mateusze Morawieckého, dnes uvedl, že Varšava opravdu může přistoupit k ukončení programů pomoci s drahotou už letos. Nutí ji k tomu stále problematičtější stav polských veřejných financí. Úrok na desetiletém dluhopisu polské vlády se v říjnu dostal přes úroveň devíti procent, tedy nejvýše od roku 2001. I nyní se stále drží poblíž této úrovně. Pro srovnání, Česko si nyní půjčuje na deset let pouze za 5,85 procenta, tedy o zhruba tří procentní body levněji.
Varšava tak může dostat od finančních trhů podobnou „lekci“ jako nedávno britské vláda padlé premiérky Liz Trussové. Úrok na britských dluhopisech začal dramaticky narůstat poté, co kabinet Trussové po svém zářijovém nástupu oznámil nejrozsáhlejší daňové škrty na ostrovech od roku 1972, aniž ovšem trhy přesvědčil, že vzniklý výpadek bude moci hradit jinak než z dalšího dluhu. To by bylo zarážející samo o sobě, tedy i za běžných podmínek, ještě více však v čase inflace pohybující se na čtyřicetiletých maximech. Trussová tak dostala britskou ekonomiku do chaotické situace, pročež nakonec musela jako premiérka skončit. Nový premiér Rishi Sunak už prohlašuje, že naopak bez zvýšení daní nelze dát ostrovní veřejné finance do pořádku.
REKLAMA
„Inflační štít“ polské vlády je obdobný. Polsko jako Británie snižuje daně v době, kdy jeho makroekonomická kondice je na pováženou a zemi sužuje rapidní inflace. Bank of America v říjnu vydala analýzu, v níž neskrývá své znepokojení, že deficit polských veřejných financí by v příštím roce mohl kvůli uvolněné fiskální politice přesáhnout hodnotu sedmi procent hrubého domácího produktu. Přitom maastrichtské kritérium pro přijetí eura povoluje nejvýše tři procenta daného deficitu.
Inflace v Polsku přesahuje hodnotu sedmnácti procent, země se navíc potýká s dvojím deficitem – jak veřejných rozpočtů, tak běžného účtu platební bilance. Navíc výkon polské ekonomiky je úzce svázaný s výkonem ekonomiky německé, která však padá do recese.
To vše signalizuje, že Polsko opravdu bude muset v rámci snahy o stabilizaci svých veřejných financích v ekonomicky náročné době přistoupit právě ke zrušení „inflačních štítů“. Zatím není zřejmé, zda by zrušilo veškerá tato opatření, nebo jen některá z nich. Pokud se však Varšava rozhodne od ledna příštího roku opravdu zrušit všechna opatření svých „inflačních štítů“, inflace v zemi dosáhne v únoru 2023 až 24 procent. Dnes to uvedl Ludwik Kotecki z bankovní rady polské centrální banky. Zrušení daňových úlev se totiž samozřejmě projeví následným zdražením příslušných produktů a citelně tak přispěje k dalšímu nárůst inflace.
Varšava nyní hořce poznává, že si za více než 200 miliard korun koupila vlastně jen odsunutí inflace v čase.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
