Směnka přináší obchodnímu světu rychlost a jistotu. Jenže může být i nebezpečná. „Pokud máte v ruce platnou směnku, člověk, který ji podepsal, vám v zásadě dluží. Nepodaří-li se mu u soudu prokázat, že to tak není, bude muset zaplatit,“ konstatuje soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Kovařík.
Pouhé tři dny na obranu
Ten, kdo směnku podepsal, nemá moc času se jejímu zaplacení bránit. Věřitel může k soudu podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Přiloží-li k němu směnku, soud platební rozkaz vydá a doručí jej dlužníkovi. Tomu začne běžet třídenní lhůta k podání námitek. Nestihne-li reagovat, má smůlu. Z platebního rozkazu se stane exekuční titul.
„Tři dny kdysi stačily, všichni měli k soudu blízko. Dneska se ale může stát, že je dlužník třeba Portugalec. Do tří dnů tady sotva najde advokáta, natož aby stihl podat námitky. Například v Rakousku už proto lhůtu prodloužili na osm dní,“ říká Kovařík.
Směnka se obvykle používá jako nástroj zajištění pohledávky – například ze smlouvy o úvěru či z kupní smlouvy. Věřiteli ušetří mnoho času i sil. Získat ji přitom není vůbec složité. K vytvoření směnky stačí papír a tužka. „Vzhled směnky není zákonem nijak určen. Musí to být listina v právním smyslu – to znamená věc, na níž je něco napsáno. V literatuře se traduje rozsudek Nejvyššího soudního dvora ve Vídni asi z roku 1905. Tím byla uznána platnost směnky napsané na víčku dřevěné krabičky na doutníky,“ popisuje Kovařík.
Podaří-li se směnečnému věřiteli získat směnku, má vůči svému neplatícímu dlužníkovi velmi dobrou zbraň. V praxi se ovšem stává i to, že se věřitelé pokoušejí tuto zbraň použít i proti člověku, který už jim zaplatil. „U věřitelů typu banky se to stává zřídka, na úrovni běžných obchodních společností či fyzických osob už je to ale častější. Nepoctivý věřitel někdy sází prostě jen na to, že jeho dlužník nestihne podat námitky ve třech dnech,“ říká Kovařík.
REKLAMA
Peníze jedině za směnku
K potížím ale může dojít i přímo před soudem. Mnoho lidí dělá podle Kovaříka chybu v tom, že si nenechají potvrdit zaplacení dluhu. Dostávají se tak do obtížné důkazní situace. Dlužníci také často zapomínají na to, že by jim měl při zaplacení věřitel směnku, kterou podepsali, vrátit. „Pokud věřitel odmítá směnku vydat, dlužník svůj dluh platit nemusí,“ konstatuje Kovařík.
Více čtěte v článku Petry Sýkorové " Pozor na směnku, ať neplatíte dvakrát " na serveru
Profit.cz
