Pracovní trh v Česku pokračuje v postupném ochlazování

Nejvyšší míra nezaměstnanosti tradičně panuje v okrese Karviná (8,3 %), následovaném okresyMost (6,7 %) a Chomutov (6,2 %). Na opačném konci žebříčku nalezneme taktéž tradičně okresy Praha-východ (1,5 %), Pelhřimov a Praha-západ (shodně 1,8 %). Stejné okresy se nacházejí i na obou koncích žebříčku počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, kterých je v okrese Karviná 10,1, zatímco na Praze-východ 0,2.

Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce srpna a Česko v nich zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii, když hlásí hodnotu 2,4 % (metodikou Eurostatu, po sezónním očištění), následované Polskem (2,6 %) a Maltou (2,9 %). Naopak nejnapjatější situace panuje na trhu práce ve Španělsku (12,4 %) a evropský průměr činí 6,0 %.

Zářijová data nebyla velkým překvapením, když se mírný nárůst české míry nezaměstnanosti vesměs očekával. Jedná se ovšem zároveň o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je právě září standardně naopak měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat. Soudě podle dostupných indikací sice české podniky dosud k masivnímu propouštění nesahají v obavě, že by v případě zlepšení situace jen těžko pracovníky nabíraly zpět, ale ekonomická realita na ně dopadá čím dál naléhavěji. Kromě raketově rostoucích nákladů – primárně, ovšem nikoliv výlučně, ze strany energií – se na seznam problémů nově přidává i ochlazování poptávky. Tento trend bude podle nás bohužel pokračovat i nadále a úměrně tomu bude růst i míra nezaměstnanosti. Ta tak podle nás do konce roku patrně vzroste do blízkosti 4 %, což ovšem stále není objektivně vzato nijak katastrofická hodnota. S ještě většími obavami ale hledíme do začátku roku 2023, kdy nejedné firmě doběhnou fixace cen energií a navíc přelom roku standardně představuje příležitost k neprodloužení pracovních smluv.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS