21. 08. 2023
Proč české domácnosti v nárůstu spořivosti překonali i Němce?
Na přetrvávající vysokou míru úspor českých domácností v rámci středoevropského regionu jsme již několikrát upozorňovali a je zřejmé, že její výše je předmětem zájmu také centrálních bankéřů v ČNB. Stále se pohybuje přibližně 6procentních bodů nad dlouhodobým průměrem a pokud by míra úspor měla výrazněji poklesnout, může to teoreticky podpořit výraznější oživení české ekonomiky a větší setrvačnost jádrových inflačních tlaků. V posledním globálním ekonomickém výhledu se proto ČNB zabývá zevrubnějším srovnáním české míry úspor se zeměmi eurozóny.
Analýza ČNB pozoruje, že “velké” trendy v eurozóně a v Česku jsou podobné – míra úspor zůstává na vyšších úrovních kvůli vyšším příjmovým skupinám, které mají nižší mezní sklon ke spotřebě. Vyšší spořivost těchto skupin je častokrát daná lepší dynamikou nominálních příjmů v průběhu pandemie i energetické krize a možná i očekáváním, že po štědrých pandemických fiskálních balíčcích stát v budoucnu zavede vyšší daně (vyšší míra úspor daná tzv. ricardiánskou ekvivalencí). Vyšší spořivost “bohatších” se pak pravděpodobně odráží buď v rychlejším umořování dluhů nebo v investicích – v průběhu energetické krize například do energetické úspornosti bydlení (zateplení) nebo do nových zdrojů energie (fotovoltaika, čerpadla).
I když jsou trendy v Česku podobné jako v eurozóně, byla odchylka míry úspor od dlouhodobého průměru na začátku roku 2023 výrazně vyšší nejen při porovnání s průměrem EMU, ale i s nejspořivějšími kouty eurozóny včetně Německa. Proč tomu tak je? Při porovnání se střední Evropou jsme zmiňovali na prvním místě opatrnostní motiv českých domácností, který se zpravidla projevuje silněji než u našich sousedů. Při srovnání s eurozónou je možné také poukázat na vyšší úroveň úrokových sazeb oproti EMU. Ty jednak mohly vést k rychlejšímu růstu nominálních příjmů z investic u bohatších Čechů (a ceteris paribus k vyšším úsporám). Současně také vyšší úrokové sazby mohly v případě refixací motivovat větší část domácností k předčasnému splácení svých dluhů. Pokud tomu tak ve skutečnosti bylo, mělo by časem zužování úrokového diferenciálu mezi korunou a eurem zase vést i k opačnému trendu – sbližování “odchylek” v úsporách.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
