A není to jen případ ministrů financí eurozóny, kteří jsou v posledním týdnu nuceni jednat dokola prakticky neustále. Řecká vláda je přitom krmí návrhy, které jsou v klíčových bodech penzí a změny daní stále stejně nepřijatelné. Trpělivost, a to je pro Athény horší, dochází ale také pomalu ECB. Ta v posledních dvou dnech nenavýšila Řekům přístup k záchrannému programu ELA (Emergency liquidity assistance) – a jen díky němu byly a jsou řecké banky schopné zvládat výběry peněz z účtů. Je pravda, že odliv peněz oproti počátku týdne mohl zeslábnout, bylo by ale zvláštní, kdyby řecké autority o navýšení programu ELA vůbec nežádaly. Vše spíše ukazuje na neochotu ECB dál zvyšovat expozici vůči Athénám ve chvíli, kdy je za minutu dvanáct dohoda stále v nedohlednu. To se může řeckým bankám stát osudné. Co tedy čekat dál? Skutečně poslední šancí na dohodu před červnovou splátkou MMF mají být víkendová jednání. Evropští lídři otevřeně mluví o tom, že pokud nebude dohody dosaženo do soboty, začne se jednat o plánu B. Plánu, který bude počítat s nesplacením splátky MMF, zavedením kapitálových kontrol a přijetím kroků, které by měly zamezit šíření nákazy z řeckého finančního systému.
Trhy zatím dál zůstávají překvapivě klidné a trochu riziko takového scénáře podceňují – věří, že se evropští představitelé jako vždy v minulosti nakonec dohodnou. Míra pesimismu a frustrace mezi evropskými politiky je ale v tuto chvíli ohromná. Jediný kdo kolem sebe šíří optimismus je v tuto chvíli řecký premiér Tsipras a šéf Evropské komise J. Claude Juncker.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
