CZK/€ 25.285 -0,16%

CZK/$ 23.179 -0,44%

CZK/£ 30.078 -0,27%

CZK/CHF 26.860 -0,04%

02. 02. 2015

0 komentářů

Řecko hraje s věřiteli vabank – jeho banky tak se ocitají v první frontové linii

 


 

Řečtí činitelé si však musí uvědomit, že v této hře má rozhodující trumfy stejně v rukou EU, resp. ECB. Tím, že Syrizou vedená vláda v Aténách situaci hrotí, dostává totiž rychle pod tlak domácí banky, které bez asistence nemusí přežít ani pár dalších týdnů (natožpak měsíců). Konec konců přesně to nám ukázala “kyperská” zkušenost z bankovní krize v roce 2013, kterou přivodila tamní vláda tím, že zpočátku nekooperovala s Bruselem a Frankfurtem. Hrozba tzv. “Grexitu” neboli odchodu Řecka z eurozóny se tedy zdá být nyní větší a proto neuškodí si připomenout, jak by takový další “Lehman moment” mohl hypoteticky ovlivnit českou ekonomiku.

Kreslit do písku jasné předpovědi je v případě Grexitu ošidné. Jedná se o zcela neprobádanou cestu, na kterou by se eurozóna vydala poprvé. I přesto, že od roku 2012 (poslední řecká politická krize) vybudovala eurozóna nové obranné valy (záchranný fond ESM, bankovní unie), řecký exit má stále potenciál nastartovat větší krizi. Řecko má malý podíl na zahraničním obchodě eurozóny a i riziko přímé finanční nákazy není velké (řecký dluh drží z velké části nadnárodní instituce). Na druhé straně by samotný Grexit mohl znovu oživit odliv vkladů z dalších zemí jižního křídla eurozóny. I přes ustavené záchranné mechanismy by to vrátilo do hry napětí a peníze v řadě periferních ekonomik by byly rázem hůře dostupné. Kombinace horší dostupnosti peněz a slabšího podnikatelského i spotřebitelského sentimentu by pravděpodobně uvrhla zbytek periferií (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Irsko) zpět do recese. Tu by pravděpodobně ještě přiživila nutnost seškrtat v reakci na horší ekonomický vývoj veřejné výdaje. V takové situaci by politické napětí v jižním křídle eurozóny pravděpodobně dál rostlo, a to by před španělskými a portugalskými volbami nebylo vůbec dobré.

Je těžké dát na stůl konkrétní odhady, protože eventuální řecký exit je zcela neprobádaná cesta. Pokud bychom v černém scénáři počítali s tím, že periferie (bez Řecka) v reakci na Grexit propadnou o 1,75 % (namísto očekávaného růstu o 1 %), stáhly by s sebou do recese celou eurozónu (-1 %). Ve střední Evropě by se do lehčí recese dostalo i Česko a Maďarsko. Ta by pravděpodobně oslabila českou korunu a znovu oživila debaty o oslabení intervenčního kurzu koruny.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Komentář: Stagnace je smrt, Evropa potřebuje tři Marshallovy plány            

Dlouho očekáváný report Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, kterou koordinoval Mario Draghi, je na světě. Jaké jsou hlavní závěry? V 90. letech byla produktivita v západní Evropě zhruba na úrovní USA. Evropu trápí zpomalování růstu již od počátku tohoto století. Po většinu tohoto období bylo zpomalování růstu považováno za […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *